poslal Seraphim Čím větší vidí člověk svůj hřích, tím lépe
Erlo Stegen, luterský farář, mi vypravoval: „Prožili jsme, že působením Ducha svatého lidé přicházejí k hlubokému poznání hříchů. V jednom domě jsem potkal velkého, silného a tvrdého muže. Plakal hlasitě jako malé dítě, které bylo potrestáno. Zeptal jsem se, co se stalo. Odpověděl: ´Jsem velký hříšník. Strašně jsem se provinil proti Bohu. Stojím na pokraji pekla.´
Muž se nedal utišit. Když Bůh ukáže člověku hřích, potom jsou i malé věci těžkými přestoupeními.“
Někdy se na pobožnostech stává, že lidé již nemohou unést své hříchy. Vstanou a vyznávají je nahlas.
To se stávalo také při probuzení v Koreji, Indonésii a Kanadě. Poznáváme z toho, že Duch svatý působí na všech kontinentech stejně.
Erlo se snaží veřejným vyznáváním zamezit. Posílá takové lidi s jedním spolupracovníkem do místnosti pro duchovní rozhovory, nebo je poprosí, aby počkali s vyznáváním až po pobožnosti. Veřejné zpovědi někdy způsobily zlo.
Na veřejných shromážděních se také stává, že lidé v hlasitém pláči padnou na zem, protože je jejich vina tolik tlačí. Také toto se opakuje skoro při každém opravdovém probuzení. Erlo není žádným kazatlem, který k tomu své posluchače duševně vybičuje. Naopak, myslím si, že je jedním z nejstřízlivějších probuzeneckých kazatelů, které jsem kdy slyšel.
Tak hluboké poznání hříchu je působením Ducha svatého. Lidé s povrchním poznáním hříchu neprožívají hluboké obrácení. Čím větší vidí člověk svůj hřích, tím lépe. Jen ten dovede opravdově milovat, kterému bylo mnoho odpuštěno. Komu nebylo mnoho odpuštěno, ten nezná opravdovou lásku.
Erlo mi psal v jednom dopise: „Stalo se to na bohoslužbě. Najednou jsem cítil, jak mne zezadu někdo tahá za sako. Když jsem se obrátil, poznal jsem muže, který byl velmi rozčilený. Řekl s třesoucím se hlasem: ´Pojď se mnou!´ Následoval jsem ho. Čekal jsem, co mně chce říci. Zeptal se mě: ´Nemohu to již déle snášet. Můj hřích je tak veliký. Může mi být ještě odpuštěno?´ Odkázal jsem ho na Izajáše 1,18: ´I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh.´
Zažili jsme, že i zákeřní, hrozní vrahové poznali svoje hříchy a obrátili se.“
Z knihy Dr. Kurt E. Koch: Bůh mezi Zulu, Cheb 1994, str.251-252