|
Právě je 582 návštěvník(ů) a 3 uživatel(ů) online: ivanp rosmano Mikim
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116822129 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Povzbuzení: Bůh slitovný a milostivý
Vloženo Neděle, 07. květen 2006 @ 21:29:19 CEST Vložil: Bolek |
poslal Karels
Bůh slitovný a milostivý
V poslední době ztrácejí lidé důvěru v církev, v křesťanství, v Boha. Není to jenom trend posledních několika let, ale je to jakýsi vývoj, nasměrování celé lidské civilizace. Odpověď, proč tomu tak je, přenechám kvalifikovaným odborníkům. Odborníkům, jako jsou například sociologové, filosofové. Možná je to dáno nepochopením základní biblické zvěsti, snad jsou tady ještě i jiné důvody. Jako vyznávající křesťan mohu přispět svým pohledem, svým svědectvím kým Bůh je. Pokusím se poodhalit něco z božího charakteru. V Bibli je užito slovního spojení – Bůh slitovný a milostivý. (1)
Co to ovšem znamená? Máme to chápat jako nějaké citové hnutí mysli, emocí? Když si rozebereme slovo רחום [rachúm], které se překládá jako slitovný, (2) tak je toto slovo velice blízké k jinému slovu – רחם [rechem], což má význam – lůno, děloha. (3) Konkrétní příklad je ve zvolání, bědování proroka Jeremiáše – „Že mě neusmrtil hned v matčině lůně, aby mně má matka byla hrobem, aby její lůno bylo věčně těhotné!“ (4)
Vyraz רחום [rachům] paradoxně vyjadřuje svým tvarem gramatického maskulina výrazně femininní, mateřský cit: „mateřsky láskyplný“, „mateřsky dobrotivý“, „péčí mateřskou zahrnující“. (5) Je to jednoduché. Výraz „slitovný“ má význam, jako když se slitovává máma nad svým dítětem. „Slitovný“ má ten smysl, že tak, jako se máma přiznává, chová ke svému dítěti, tak se Hospodin přiznává k nám lidem. (6) Tento vztah mezi Bohem a člověkem, tento niterný, důvěrný vztah je ilustrován právě milujícím vztahem matky ke svému dítěti.
Další boží vlastností, kterou se budeme zaobírat, je – „milostivý“. Což je hebrejsky – חנון [channún]. Jak pochopit výraz milostivý? Je to pouze další emoce, cit? Velice blízko má výraz milostivý k jinému biblickému slovu a to ke slovu milost – חן [chén]. Jak pochopit milost v jazykovém pozadí Bible, v celém jazykovém koloritu Bible? Slovo milost – חן [chén] je svojí podobou zrcadlově obrácené, ke známému biblickému jménu, což je Noe – נח [Nóach]! (7)
Tedy Noe je mužem milosti. V životě Noeho se projevila boží milost. Což je ještě více „zdůrazněno“ Noeho jménem. V božím jednání s Noem se jasně prokáže, vysvětlí, jaký má význam boží milost. Hned první věc, kterou si v příběhu s praotcem Noe můžeme uvědomit, že milost boží se projevila jasnými, konkrétními instrukcemi, co dělat. Milost boží nabídla takříkajíc jednoduchý návod, jak se dostat z bezvýchodné situace, ze šlamastiky, do které se nejenom Noe dostal. Ač ona bezvýchodnost nebyla okamžitě zřejmá.
V biblickém příběhu o potopě světa, v příběhu o praotci Noe, nejdříve Bůh sděluje Noemu svůj záměr s celým lidstvem a to je skoncovat s lidmi. (8) Což je zatopení celé země. Potom následuje přesný popis, jak se měl Noe z této situace, z tohoto soudu nad lidmi, zachránit. V biblickém textu je zaznamenán konkrétní postup, jak se Noe zachránil. (9) V textu je zaznamenán detailní popis toho, jak vypadala archa, detailní popis rozměru tohoto plavidla. Podle mě je to jenom další z mnoha důkazů, který vypovídá o skutečnosti, pravdivosti příběhu globální, všeobecné potopy světa. (10)
Pokud si shrneme, co znamená boží milost, tak to není jakýsi boží sentiment. Boží milost má charakter činu, charakter jednání. Je to boží jednání pro člověka, boží jednání s člověkem. Nejprve Bůh poodhalí svůj záměr s lidmi, s celým lidstvem. Aby potom rovněž „nabídl“ své řešení, své východisko z této situace. Boží milost se tedy „nevznáší“ kdesi mimo dosah lidstva. Je tady a je jenom na každém z nás, zda ji uchopíme.
Samozřejmě se jako vyznávající křesťan zmíním o spáse, záchraně v Pánu Ježíši Kristu. V tom se projevila boží milost (11) , že nám Bůh ukázal, zjevil marnost naší existence a nejenom to. Ale také nabídl své východisko – věřit v Ježíše Krista. (12)
Možná je tento článek, vážení čtenáři, místy obtížný k pochopení. Učiním tedy shrnutí myšlenek, ke kterým jsem spolu s vámi došel. Boží charakter – slitovný a milostivý nám vyjadřuje, že se nás Bůh nikdy nezřekne navzdory mínění pochybovačů a skeptiků. Skeptiků, kteří neváhají konstatovat: „Kdyby Bůh byl, tak…“ Vysvětlení se nám dostalo díky onomu přívlastku slitovný. S přihlédnutím k původnímu jazyku Bible, což je hebrejština.
Boží zájem o člověka je charakterizován dalším přívlastkem – milostivý. A nemá jiný význam, než informování, varování člověka před budoucím božím soudem a boží řešení, jak tomuto soudu uniknout. Pochopit jsme to mohli díky biblickému příběhu o potopě a praotci Noe, který je vhodnou ilustrací této boží milosti.
Publikováno rovněž v Britských listech.
1. Například 2. kniha Mojžíšova 34:6; Bible, kniha Žalmů 86:15 a 103:8
2. Dahood, M., „Denominative rihham, 'to conceive, enwomb',“ Bib 44:204-205. THAT, II, pp. 761-67. L.J.C.
3. Heller, Jan. Biblický slovník sedmi jazyků. Praha: Vyšehrad, 2000. ; Pípal, Blahoslav. HEBREJSKO-ČESKÝ SLOVNÍK KE STARÉMU ZÁKONU. Praha: Kalich, 1974.
4. Bible, Jeremiáš 20:17; je zde užito slova – רחם [rechem] ve významu – lůno, děloha
5. V této souvislosti odkazuji na práci Doc. ThDr. Martina Prudkého – http://www.etf.cuni.cz/~prudky/pdf/04Milost-SZ.pdf
6. Nárok Boha na své stvoření, na celé lidstvo je zaznamenán například v Izaiáši 45:12
7. Pěkný příklad je zde – ונח מצא חן בעיני יהוה׃ [Venóach mácá chén beejné Adónaj] „Ale Noe našel u Hospodina milost.“ (Bible, 1. kniha Mojžíšova 6:8)
8. „I řekl Bůh Noemu: Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí.“ (Bible, 1. kniha Mojžíšova 6:13)
9. Bible, 1. kniha Mojžíšova 6:14-22; 7:1-5
10. Zajímavé stránky jsem objevil zde – Flood Stories from Around the World
; nebo odkazuji na tuto práci – Biblický důkaz pro všeobecnost biblické potopy
11. Například v Bibli, v listu Titovi se píše: „Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem.“ (Bible, Titus 2:11)
12. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Bible, evangelium podle Jana 3:16)
|
Re: Bůh slitovný a milostivý (Skóre: 1) Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Neděle, 07. květen 2006 @ 22:47:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Článek jsem napsal jako evangelizační text pro nevěřící čtenáře.
Je také vysvětlením, ve podstatě i polemikou vůči koránskému - "Ve jménu Boha milosrdného a slitovného" (nevím, jak by ty boží atributy vysvětlovali muslimové...)
My křesťané vysvětlujeme slitování a milost Boží takto. (snad se mně to povedlo) Boží slitování je krásně ilustrováno v Novém zákoně v příběhu o marnotratném synu.
Jsem přesvědčený o tom, že všechno je ve Svatých textech Bible vysvětleno v nějakém příběhu, což ukazuje i příběh o praotci Noe.
Pokoj Boží všem čtenářům přeje Karels |
|
|
Re: Bůh slitovný a milostivý (Skóre: 1) Vložil: Gojim v Pondělí, 08. květen 2006 @ 15:13:17 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Vyraz [rachům] paradoxně vyjadřuje svým tvarem
gramatického maskulina výrazně femininní, mateřský cit:
„mateřsky láskyplný“, „mateřsky dobrotivý“, „péčí
mateřskou zahrnující“. (5) Je to jednoduché. Výraz
„slitovný“ má význam, jako když se slitovává máma nad
svým dítětem. „Slitovný“ má ten smysl, že tak, jako se
máma přiznává, chová ke svému dítěti, tak se Hospodin
přiznává k nám lidem. (6) Tento vztah mezi Bohem a
člověkem, tento niterný, důvěrný vztah je ilustrován
právě milujícím vztahem matky ke svému dítěti.
Karel prosim neuraz sa ale slovo rachum znamena omnoho
viac: lono (ale nemusi byt zenske, vid napr. Gn. 16-5,
Ž.79-12, Iz.65-6, Lk 6-38), aj zmysle klín (Rt.4-16,
1Kr.3-20), ale na druhej strane aj obraz skor neznej
(ako materskej) starostlivosti (2 Sam 12-3) najuzsieho
obecenstva, cestneho miesta (Jan 13-23) v kontexte
zo slovom z Jana 1.18:
Boha nikto nikdy nevidel; jednorodený [Syn] Boží, ktorý je
v lone Otcovom, ten (Ho) známym učinil.
Tento vztah mezi Bohem a člověkem, tento
niterný, důvěrný vztah je ilustrován právě milujícím
vztahem matky ke svému dítěti.
...pochybujem, nakolko tomu odporuje prehlasenie z Jan 3-16 ktore
tvrdi ze Bozia laska sa najskor k svetu prejavila
tak, ze Boh
dal
svojho jednorodeneho Syna...
Potom Jezis uviedol podobenstvo o marnotratnom synovi ako
priklad vztahu medzi Otcom a zhresivsim
clovekom, v ktorom ani tak
neprevazoval citovy rozmer ale skor prakticke odpustenie,
konkretne rozhodnutie vzdat sa
hriechu a vratit sa k "Otcovi" prakticka pomoc, kde sa skor jedna skor o uzky
vztah z Bohom - Otcom ako matkou (nebola nikde
spomenuta)
Dalsi zaujimavy vers je v L 16-22 nasl:
...ten chudák umrel a anjeli ho zaniesli do lona
Abrahámovho...
ktore je prekladane ako lono (toto si neuviedol) Abrahamovo
ktory zaujimal cestne miesto medzi blaženymi a zil v
najjuzsom obecenstve z Bohom, (ktori je inac znamy
svojim
vyrokom: ...aj keby mŕtvy z mŕtvych...Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!)
ktore jednoznacne
hovoria
viac o lone ako o symbole obecenstva z Bohom! ,
(nie materinskym) a najuzsieho obecenstva s nim ktore cirkev
vo velkej miere dnes zial nema. Napriklad na Slovensku, je marianska
ucta, mimoriadna ucta k matke-"bohorodicke" u ludi
ktorych je obrovske percento a ktory
tvrdia
ze su krestania (myslia katolici).
Na zaklade "umelych" statistik ich je okolo 80 percent...
Napriek tomu je na Slovensku
aj obrovske percento
ludi
zavislich na alkohole, (co si ako statisticky udaj
priamo protireci) a to vsetko v state, ktory sa
oznacuje ako katolicky, teda kde oficialna statna
cirkev
hlasa materinsky vztah ako zakladnu dogmu. Podla mna cirkev
ktora nevie priniest to najpodstatnejsie - t.j. osobne
obecenstvo z Bohom, je cirkev ktora nema vacsiu hodnotu ako
ostatne nabozenstva naokolo, kde ludia v jej dosahu,
najma v case osobnich kriz alebo vaznych problemov, nenajdu
odpovede a stracaju doveru v cirkev a krestanstvo vseobecne... |
|
|
Re: Bůh slitovný a milostivý (Skóre: 1) Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Pondělí, 08. květen 2006 @ 19:52:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Zdravím Tě Gojim,
jasně, rachům může znamenat ještě víc, než jsem v článku napsal. Proto jsem dal odkaz pod čarou, odkaz č. 5:
5. V této souvislosti odkazuji na práci Doc. ThDr. Martina Prudkého – http://www.etf.cuni.cz/~prudky/pdf/04Milost-SZ.pdf
Zmíněná práce Martina Prudkého určitě uspokojí zájem nejnáročnějších čtenářů o tuto problematiku.
S pozdravem Karels
|
|
|
|
|