|
Právě je 539 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116734536 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: Jáchym Gondáš: Odluka v naši současné situaci
Vloženo Sobota, 05. leden 2013 @ 20:06:20 CET Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Na první pohled se zdá, že otázka „zákona o majetkovém vyrovnání s
církvemi a náboženskými společnostmi“ byla hlavním tématem v
rozhovorech, vedených uvnitř Bratrské jednoty baptistů (BJB) v uplynulém roce. Tomu alespoň
nasvědčuje intenzita, s jakou bylo toto téma zastoupeno na jednáních
Rady zástupců sborů, Sjezdu delegátů a při setkáních kazatelů. Do určité míry je tento zájem o
projednávaný a posléze schválený zákon pochopitelný. Přeci jen se jedná o
významný okamžik v novodobých dějinách vztahu mezi státem a církvemi na
našem území.
Z konzervativně baptistického pohledu je ovšem jistě na
pováženou, že má tento zákon tak výrazný (ať už domnělý nebo skutečný)
dopad na život a sebepochopení českých baptistických sborů. Už jen to,
že hlavní myšlenkové zápasy českých baptistů nevyvolává a neformuje
studium Písma, ale aktuální změna státní legislativy, svědčí o současné
vysoké míře naší závislosti na státní moci.
S trochou optimismu a naděje ale nemusíme tento stav hned pokládat
za tragický. Situace, do které jsme byli historicky vtlačeni, může se
snad pro nás stát také skutečným Božím darem, pokud ji dokážeme
přijmout jako teologický impuls a využít ji k nové sebereflexi. A to ať
už konkrétní důsledky přijetí tohoto zákona budou jakékoliv. Oblastí,
která se přímo vnucuje k takovému novému promyšlení, je pochopitelně
zejména jeden ze základních principů baptistické tradice – odluka
církve od státu.
Je nepochybné, že zákon o vyrovnání se nějakým způsobem principu
odluky dotýká. Méně zřetelné už ovšem je jakým. V tomto ohledu se
napříč sbory BJB dlouhodobě ozývaly protichůdné hlasy. Pro jedny je
baptistické angažmá ve věci „vyrovnání“ jasným a definitivním
odmítnutím odluky a takto také završením postupného sebe-popření
českého baptistického hnutí. Jiní zase vyjadřují naději, že přijetí
zákona konečně povede k plnější, i když pouze majetkové, odluce BJB od
státu. Jaké otázky tedy současná situace vyvolává a co by bylo dobré
mít v následujícím období na paměti?
Předně je nezbytné alespoň v hrubých konturách připomínat a
ujasňovat, jaká jsou východiska a teologické motivy principu odluky.
Historický kontext, ve kterém myšlenka odluka vznikala, byl výrazně
odlišný od našeho dnešního. Ať už budeme vnímat jako relevantní
křtěnecký impuls v šestnáctém století, nebo vlastní vznik prvních
baptistických sborů ve století sedmnáctém, v obou případech hrála jistě
velkou roli zkušenost pronásledované náboženské menšiny. Spojení
církevních a světských mocenských struktur s cílem potlačení
křtěneckého a baptistického hnutí zcela nahrazovalo argumentaci z Písma a
odhalovalo tak, že státní církev, v rozporu se svou rétorikou, Písmo
nepřijímá za nejvyšší autoritu.
Bylo by ale nedorozuměním a neadekvátním zúžením, kdybychom princip
odluky začali vnímat a vykládat jen jako „ochranu“ ohrožených
náboženských menšin proti vnější moci. Ohrožení bylo jistě důležitým
východiskem, ale promýšlení odluky daleko tento motiv přesáhlo.
Ústřední místo v něm totiž hrála myšlenka svrchované moci Ježíše
Krista, která nemůže a nemá být nijak dále dělena či podmiňována.
Církev, pokud chce být skutečnou církví, musí se ve svém životě – tedy
ve všech momentech svého rozhodování – podřizovat této moci Vzkříšeného.
Zde, a nikoli ve světě, musí hledat odpovědi na to, co a jak má být
v církvi konáno. Odluka je tak v prvé řadě svědectvím o důvěře a
poslušnosti, se kterou se církev podřizuje Kristu. Je svědeckou
(misijní) charakteristikou církve.
Pohled na současné světové, ale i české baptistické hnutí ukazuje,
že princip odluky může spojovat jinak velmi rozdílně orientované sbory.
Při tom je ovšem nutné zdůraznit, že se tak děje na základě odlišných
motivací.
Na jedné straně tak můžeme vidět sbory principiálně otevřené,
odmítající vydělování církve ze světa a toužící po aktivním, ale
přitom nezávislém a svědeckém vztahu ke společnosti. Jejich pozice je
začasté vnímána jako „liberální“, což ovšem samo o sobě nemusí znamenat
odmítnutí tradičních baptistických principů. Pro takto „otevřená“
společenství je odluka podmínkou svobodného a odpovědného vyznávání a
nezbytným východiskem pro jakýkoli smysluplný vztah k většinové
společnosti a širší ekumeně.
Na druhé straně ale princip odluky obvykle
přijímají také sbory ovlivněné fundamentalismem a landmarkismem,
vnímající odluku jako realizaci radikálního odmítnutí světa, jeho
kultury, politiky a myšlenkových proudů. Tedy všeho toho, co
fundamentalisté vnímají jako hříšné a zavrženíhodné struktury. Tak je
princip odluky dalším příkladem toho, jak základní postoje baptismu
mohou spojovat velmi rozdílná společenství.
Zásadním momentem teologie odluky, který, jak mám za to, nám dnes výrazně uniká, je skutečnost, že se jedná o odluku církve. To
v baptistické perspektivě ale nemůže znamenat nic jiného, než
společenství místního sboru. Odluka je odpovědnost a svědecká
příležitost místního sboru, nikoliv nadsborových struktur. Proto je také
nedorozuměním, když dnes tak často a s takovým zápalem mluvíme o
odluce BJB. Jednota, zvláště pak jednota, která v sobě zahrnuje tak
rozmanité společenství sborů, není místem, na kterém by měla být otázka
odluky rozhodnuta. Stejně tak tímto místem nejsou ani jednotliví
členové sborů – například formou jakéhosi referenda BJB.
Pokud bereme
vážně vyznání, že místní sbor je úplná, Bohem založená a povolaná
církev Ježíše Krista, pak musíme také uznat tomuto sboru právo a
povinnost, rozhodnout samostatně o otázce odluky. Jistě se tak nebude
dít bez vzájemných rozhovorů, argumentace, poměřování postojů uvnitř
BJB. Místem rozhodnutí ale nakonec vždy bude místní sbor. A tuto
skutečnost nemůže zatemnit ani to, že v současnosti BJB fakticky
vystupuje ve vztahu ke státu jako struktura nadřízená sborům – jako
denominace ve smyslu lidové církve.
Situace, ve které se nacházíme je sice rozporuplná a v mnohém
riskantní, přesto je ale ve vztahu k odluce novou příležitostí uchopit
naši duchovní tradici vážněji a odpovědněji. Za to můžeme být Bohu
vděční.
Jáchym Gondáš (autor je kazatelem baptistického sboru v Praze Na Topolce)
Převzato z www.bjb.cz
|
Re: Jáchym Gondáš: Odluka v naši současné situaci (Skóre: 1) Vložil: Vacant v Sobota, 05. leden 2013 @ 20:13:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Kazatel Gondáš má pravdu. Jestliže jsou jednotlivé sbory BJB samostatné tak by jim do jejich záležitostí neměl nikdo kecat a měl by jejich samostatnost respektovat. |
|
|
Re: Jáchym Gondáš: Odluka v naši současné situaci (Skóre: 1) Vložil: unshaken v Neděle, 06. leden 2013 @ 14:42:36 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Dobrý postřeh Jáchyma Gondáše (citace):
"Už jen to, že hlavní myšlenkové zápasy českých baptistů nevyvolává a neformuje studium Písma, ale aktuální změna státní legislativy, svědčí o současné vysoké míře naší závislosti na státní moci."
Jeho postřeh lze zobecnit, neboť neplatí jenom pro sbory BJB:
Jaké jsou to ty naše církevní denominace, když namísto toho, aby byly závislé na Písmu a Božím Duchu, závisejí na libovůli, rozmarech a zlovůli státní moci a upadlého politického establishmentu. |
|
|
Re: Jáchym Gondáš: Odluka v naši současné situaci (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Pondělí, 07. leden 2013 @ 11:31:09 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Podle mého názoru je víc svazující příspěvek ze strany státu na platy duchovních než jednorázový dar nebo podpora. Kdyby měl Pánbůh rád sekularizovaný stát tak by byl Vyvolený národ asi vypadal trochu jinak. Nezdá se že by preferoval demokraticky zvolenou vládu složenou převážně z ateistů a občasné uzavření a vyloupení Chrámu a synagog, které by si měli mezitím financovat věřící.
|
Re: Re: Jáchym Gondáš: Odluka v naši současné situaci (Skóre: 1) Vložil: informator v Pondělí, 07. leden 2013 @ 13:55:20 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No jasně - poutnickův Pánbůh preferuje monarchii s katolickým králem
|
]
Re: Re: Re: Jáchym Gondáš: Odluka v naši současné situaci (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Úterý, 08. leden 2013 @ 07:11:06 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslíte že dává přednost vládě pohanů nebo ateistů ? |
]
Re: Re: Re: Re: Jáchym Gondáš: Odluka v naši současné situaci (Skóre: 1) Vložil: informator v Úterý, 08. leden 2013 @ 08:41:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Apoštol Pavel v Římanům 13:1 píše o římské pohanské vládě: "Každá duše vrchnostem povýšeným poddána buď. Neboť není vrchnosti, jediné od Boha, a kteréž vrchnosti jsou, ty od Boha zřízené jsou."
Obdobně o římské pohanské vládě píše apoštol Petr v 1Pt 2,12-14: Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení. Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu, buďto vladařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících a k chvále dobře činících.
Apoštol Pavel v 1Tm 2,1-2 nevolá k tomu, abychom se modlili za nastolení křesťanských vladařů ale " napomínámť pak, aby především činěny bývaly pokorné modlitby, prosby, svaté žádosti a díků činění za všelijaké lidi, za krále i za všecky v moci postavené, abychom tichý a pokojný život vedli ve vší zbožnosti a šlechetnosti."
|
]
Re: Re: Re: Re: Jáchym Gondáš: Odluka v naši současné situaci (Skóre: 1) Vložil: informator v Úterý, 08. leden 2013 @ 08:42:16 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | A myslíte, že dává přednost vládě nábožníků?
|
]
|
|
Re: Jáchym Gondáš: Odluka v naši současné situaci (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Středa, 09. leden 2013 @ 17:01:18 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | V roce 1991 BJB vydala knihu Příběh Křtěnců. Je to nádherná kniha o svědectví našich bratří. Na straně 237 je zapsáno Kdekoliv lidé věří ve svobodu náboženství, zajišťovanou a chráněnou skrze odluku církve od státu, vstupují vlastně do tohoto dědictví. Je smutné, že sbory BJB do dědictví již vstupovat nechtějí. Nezávislost sborů v rámci jednoho iča je iluzorní. Probuďte se. Koho ičo máš toho píseň zpíváš. Pokud přijmout peníze od státu je hřích, jak mohu mít obecenství a bratrství bez napomínání s někým kdo vědomě hřeší? Z tohoto titulu s panem kazatelem nesouhlasím, pokud Topolka má poznání, že peníze jsou hřích, tak se bude muset zachovat podle Písem. Je důležité vnímat Kristovu perspektivu, žádná jiná, ani baptistická neexistuje. Nemáte prosím někdo Příběh Křtěnců na prodej? |
|
|
|
|