Nespravedlnost v této rovině byla a bude vždy, člověk má přijímat vyšší dary, poklady či majetek, než je ten hmotný. 

Nespravedlivé byly třeba i porevoluční restituce, kdy se třeba ve vzdálené rodině stalo, že si manželé koupili pro podnikání nějaký objekt, naprosto legálně a čístě, vrazili do toho na opravu a přizpůsobení svým účelům statisíce - no a pak přišel někdo, kdo jim to sebral, protože to díky restituci bylo přiřknuto někomu jinému. Nějaké opravy a investice nikoho nezajímaly. Kradlo se za války, za komunismu i za kapitalismu. Je to vždy o lidech, každá doba má zlé lidi, a slušné lidi, nespravedlnost byla a bude. Nejlépe, jak se jí vyhnout, a netrápit se jí, je hledat Jeho Království a Boží spravedlnost, a ukládat si poklady v nebi. Neříkám, že je to vždy snadné, nechci to říkal jako nějakou křesťanskou frázi, ale určitě budou-li naše hlavní hodnoty jinde než v majetku, bude se nám ta nespravdlivost pozemského světa spíše vyhýbat, a budeme spíše spokojení - samozřejmě nějaké základní hmotné zaopatření ke své spokojenosti potřebuje prakticky každý. Spíše teďka mířím vůči těm, co se na to hmotné až příliš zaměřují - a bohužel hnutí víry, a podobné křesťanské směry propagující hojnost a prosperitu, k tomuto tíhnou také :-( a mnozí se nechali svést.

Ko 3:1-4 Jestliže jste tedy s Kristem vstali, usilujte o to, co je nahoře, kde Kristus sedí na Boží pravici. Myslete na to, co je nahoře, ne na to, co je na zemi. Neboť jste zemřeli a váš život je ukryt s Kristem v Bohu. A když se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete ve slávě. 

Františku, zemřel jsi s Kristem? Vstal jsi s Kristem? O co usiluješ? O to, co je nahoře nebo chceš setrvat v myšlení na to, co je na zemi? Kde je tvůj poklad?

  Takže celý ten rozumný článek, co jsi psal, byl omyl? Psal jsi v něm boldem o Bohu, že "nikomu neporučil, aby byl bezbožný, nikomu nedal dovolení, aby hřešil." A teď píšeš, že Bůh samotnému člověku dovolil zvolit si hřích. A to je jistě oboje "logické" v tvé "logice".

  Ty tvoje motaniny s bohem, co lidem dovolil hřích, co tu píšeš, bych nazval třeba nesmysl, nelogičnost, převrácenost, hloupost. Nenazval bych to "vybírat si z jedné varianty". Chápu, že když máte "svobodu hřešit", že máte jistě mnoho variant, ze kterých si můžete vybírat to, co vám váš bůh dovolil.

  Dotazem na "jednu variantu" jsem reagoval na tvou větu:

  Ptal jsem se, jestli ta "nejlepší varianta", kterou ten bůh chce, je jen jedna jediná. Nebo jestli máte možnost si vybrat z více největších variant. To mne stále zajímá.

  Chápu, že při hřešení máte opravdovou "svobodu", máte dovoleno hřešit a můžete si vybírat bezpočet možností. Nic nemáte zakázané.

  Zajímá mne, jak je to když nehřešíte. Máte taky svobodu? 

  Kdyby nebyl na světě hřích, vůbec žádný, takže byste si nemohli zvolit ani jeden hřích. Měli byste pak nějakou svobodu? Mohli byste si vybrat víc variant než jen jednu, nebo byste v takovém případě svobodu zcela ztratili? Psal jsi tu cosi ve smyslu, že kdyby nebyl hřích, tak bys neměl svobodu a neměl si co vybírat. Tak mne zajímá, jestli to stále ještě platí.

  To sis mne asi s někým spletl. Já jsem cizinec, psal jsem tu:

  Dokonce píšeš, že "víra však není jen věcí rozumu, není jen souborem pravd o Bohu, kterým věřím, či nevěřím". To je skoro jak kdybys to opsal od nějakého křesťana, nebo z našeho učení a je to opak římskokatolických dogmat, které říkají, že víra je úkonem rozumu a pak vyjmenovávají souhrn "pravd", kterým se má věřit. To je od tebe taky extra odvážné, jako od římského katolíka.

  A na ta římmskokatolická dogmata, která jsi ty sám před lety uváděl, jsem dával odkaz.

  A v těch dogmatech je hned na začátku napsané:

  A pak následují desítky "pravd" o bohu předkládaných k věření.