|
Právě je 546 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116889149 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
| Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jana Husa - 1. část, 1 až 1 (Skóre: 1) Vložil: martino v Úterý, 11. březen 2014 @ 20:46:21 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | ssns"Zajímavý je pak bod 14, kde Hus odsuzuje praxi, kdy byl kacíř vydán světské moci k popravě." MartinoFr. Palacký uvádí, že Jan Hus požadoval po králi
Václavovi, svém příznivci, potrestání svých teologických odpůrců smrtí
(František Palacký: Dějiny národa českého, III. díl, str. 117). Upozorňuji, že Palacký nebyl katolík, ale evangelík.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jana Husa - 1. část, 1 (Skóre: 1) Vložil: ssns v Úterý, 11. březen 2014 @ 21:25:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, o tom vím. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jana Husa - 1. část (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 12. březen 2014 @ 17:13:47 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A je to pravda, nebo si to Palacký vymyslel? Proč pak byl ten bod 14. v Husově díle? To je časová diference, že nejdřív chtěl potrestání odpůrců srmtí a pak změnil názor, nebo naopak? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jana Husa - 1. (Skóre: 1) Vložil: ssns v Středa, 12. březen 2014 @ 18:22:28 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nevím, protože na té straně, co uvádí Martino, nic takového není (a mám v ruce to vydání z roku 1939). Vím o tom, že se tvrdí, že to Palacký napsal, ale dosud jsem to nenašel. Je možné, že je to jen další mýtus. Pokud to tam někde je, pak to musí být ten díl III. (kniha 11) a to někde na prvních 100 stránkách. Muselo by se to stát někdy mezi roky 1405 a 1412. Jenže koho tu zajímá pravda, že? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jana Husa - (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 13. březen 2014 @ 07:49:27 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | No, mě by právě docela zajímala pravda. To, že by chtěl potrestat své odpůrce smrtí mi k tomu, co jsem od něj četl, poněkud nesedí.
Okolo Husa čítám v příspěvcích pravidelně dezinformace, lži, výmysly, které neodpovídají ani obecně známé historické situaci, ani svědectví lidí z daného procesu, tomu, co psal Hus ani dalším historickým záznamům. Dotazy na zdroj těch informací provází mlčení a to i u téhle informace. Pokud by tohle byla dezinformace, jen by se zařadila po bok mnoha dalších podobných. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jana Hu (Skóre: 1) Vložil: ssns v Čtvrtek, 13. březen 2014 @ 17:56:41 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | On Hus nebyl žádný svatoušek a jeho kázání nezřídka rozohnila lid, který pak páchal kde co. Mně ani moc nesedí, že by Palacký něco takového napsal, protože Husa líčí ve velmi pozitivním světle. Jenže bez odkazu na zdroj se to nedá ověřit. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jan (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 13. březen 2014 @ 22:17:27 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | No, na té straně 111 se píše o nějaké stížnosti jakéhosi papaláše, že mu či jeho sluhů dav rozhohněný kázáním pobral majetek a že by měl král zasáhnout. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jana Husa - (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 13. březen 2014 @ 16:52:26 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jo, ta kniha už je na netu včetně vyhledávání. Na straně 117 se o Janu Husovi píše, ale o tom, že by "Jan Hus požadoval po králi Václavovi, svém příznivci, potrestání svých teologických odpůrců smrtí" se tam nepíše. Tak buď měl autor této "informace" jiný výtisk, nebo to zase bude něco jiného. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jana Husa - (Skóre: 1) Vložil: martino v Pátek, 14. březen 2014 @ 10:21:48 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dr.Malý to, ale opakovaně uvádí vždy ve svých článcích a nikdo nikdy ho nenapadl, že uvádí nesmysly, které nesedí. Bylo by dobré se obrátit přímo na něj ssns. Pokud máš zájem ujasni si potřebné přímo s ním, email je zde: RadomirMaly@seznam.cz Jinak je to opět např. zde, pokud jde o ten odkaz: http://www.distance.cz/rocnik-1998/27-rocnik-1998/3-cislo/893-omyly-a-nebezpeci-rehabilitace-jana-husaPokud jde o mě, já nikdy neuvádím své osobní myšlenky nebo názory, ale vždy jen ty, které jsem vytřídil a sám uznal za věrohodné. Dr. Malý vyučoval na Jihočeské teologické fakultě a nepředpokládám, že šířil nesmysly. Takže ho prosím kontaktuj, nebo to udělám za tebe, pokud k tomu nemáš odvahu. Martino
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jana Hu (Skóre: 1) Vložil: ssns v Pátek, 14. březen 2014 @ 16:03:45 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dobře, obrátím se na něj. Já mám tu knihu před sebou na stole a na té stránce o tom fakt nic není. Možná jde jen o chybu v odkaze a Palacký to píše někde dříve. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jana Hu (Skóre: 1) Vložil: ssns v Pátek, 14. březen 2014 @ 18:08:11 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak už jsem mu napsal a uvidíme. Upozorňuji na toho Palackého a ptám se i na ten jeho údajný seznam odsouzených herezí. Pokud mi odpoví, dám vědět. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jan (Skóre: 1) Vložil: Mikael v Sobota, 18. červenec 2015 @ 14:08:20 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://pistis.webnode.cz | Mně po dotazu v této věci došla od R. Malého tato odpověď: Ve vydání z r. 1939, nakladatelé Kvasnička a Hampl v Praze, doslovně
stojí ve III. dílu na str. 117: "...hotov byl (Hus, moje poznámka)
podati články své i písemně, budou-li protivníci jeho, ježto jej z
kacířství vinili, chtíti se zavázati k dostatečnému průvodu žaloby své
(poena talionis), totiž pod upálením, jakovéž na akcíře slušelo."
Žádná nepravdivá fakta neuvádím a tento III. díl Palackého jsem vám
kdykoliv ochoten přinést, abyste se sám přesvědčil. Nevím, jaké vydání
máte, já jsem ale citoval přesně tak, jak uvedeno. Přeji hezké dny.
PhDr. Radomír Malý
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující (Skóre: 1) Vložil: mki v Středa, 16. prosinec 2015 @ 18:59:33 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pokud hledáte "Jan Hus požadoval po králi Václavovi, svém příznivci, potrestání svých teologických odpůrců smrtí", tak to tam nenajdete, protože to tam není.
Tu větu od R. Malého nemůžete najít proto, že máte knihu v modernější češtině.
Myslím, že Vás dokonale zmátl.
Pokud si chcete přečíst co tam skutečně je,tak hledejte rok 1412...pozvání před královskou radu na Žebráku. Moderní verzi asi máte v knihovně,stránky se budou lišit, verzi originální najdete na internetu (je v google books), díval jsem se tam a je to tam strana 127, tam najdete i tu větu co p. Malý cituje.
Ve stručnosti, slovy 21. století .. Hus říká: klidně se můžeme soudit, s tím nemám problém, ale protože mne viníte z vážného zločinu, tak žádám, abyste v případě, že neunesete důkazní břemeno, sami podstoupili trest pro kacíře, tedy upálení. Oni nejprve navrhují, že se za ně jeden obětuje, ale Hus to odmítá, s tím že všichni, kdo žalují mají při neúspěchu přijmout trest. Následovala hádka, po které je soud všechny vyhodil se slovy vyřiďte si to mezi sebou a neotravuje soud.
To, že u toho byl přítomen král Palacký neuvádí, ale klidně tam být mohl. Ta odveta (při neúspěchu žaloby).. buď si z nich Hus dělal legraci nebo to byl běžný právní postup té doby. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzu (Skóre: 1) Vložil: sampalini v Sobota, 04. únor 2017 @ 16:26:59 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jednání na Žebráce následovalo v době odporu proti odpustkové bule iisánského papeže Jana XXIII. a po popravě tří mladých řemesníkl; tato událost bývá pokládána vedle pozdější novoměstdké degenestrace vykládána jako počátek husitské revoluce Citát: Mezitím ale udaly se v Praze téhož dne (10. července) zjevy povážlivé. Když kazatelé někteří, schvalujíce a velebíce odpustky, kázali prý, „že papež jest bůh zemský a může komu chce dáti odpuštění hříchův i muk, a že má mečem železným bojovati, jako král světský“, našli se mezi posluchači i takoví, kteří veřejně a nahlas odmlouvali, že to byla nepravda. Staloť se to současně v třech kostelích, na hradě pražském, u Týna i v klášteře sv. Jakuba, od osob z lidu obecného ještě mladých, jejichž jména byla Martin, Jan a Stašek. Byvše mladíci ti pro takové rušení pořádku a pokoje zjímáni a do šatlavy staroměstské uvrženi, nedali se nakloniti ani k pokání, ani k odvolání. Konšelé tedy odsoudili je co veřejné buřiče k smrti a chtějíce příkladem trestu jejich odstrašiti lid, nazítří v pondělí dne 11. července dali svolati velikou obec, aby přítomna byla stínání jejich. Uslyšev to Hus, šel s mistry mnohými do radnice, doprovázen asi dvěma tisíci studentů, a po dlouhém namáhání teprv puštěn byv před konšely, prosil je, aby ušetřili mladíků, an jsa původem viny jejich, sám prý ji na se vzíti a za ně trpěti chtěl. Poněvadž ale mezitím po celém městě veliký nastal nepokoj, konšelé uznávajíce potřebu, aby uchlácholí bouři v lidu každým okamžením rostoucí, dávali dobré řeči mistrovi a prosili ho, aby nejen sám šel pokojně domů, ale také jiné aby k pokoji a k rozejití se napomenul. O několik hodin později ale, když již lidé se porozešli, přikázáno neprodlené vykonání nálezu smrti. Tři ti mládenci tedy vyvedeni jsou u velké těsni oděnců německých z radnice přes náměstí sv. Havla k příkopům, majíce na popravišti novoměstském stínáni býti. Ale dříve nežli průvod se tam dostati mohl, vzrostl sběh a dav lidu se všech stran tak náramně, že chtějíce páni předejíti náhodu snad nemilou, kázali postínati mládence hned u vchodu s můstku na příkopy. Bylať to první krev prolitá v příčině husitství. Přítomní však v tom davu neměli úmyslu protiviti se právu; ano, když biřic volal, „kdoby se téhož dopustil, že by se jemu mělo též státi,“ mnozí odmlouvajíce na místě, že též i činiti i trpěti hotovi byli, dali se zjímati bez odporu. Jedna paní přinesla tři prostěradla bílá, aby mrtvá těla jimi přikryta byla. Ihned přichvátal M. Jan z Jičína s hojným zástupem mistrův, a vzav těla, začal velikým hlasem zpívati: „lsti šunt sancti,“ jak o svatých mučednících se zpívává, i nesl mučedníky své směle, radostně a hlavně do Betléma, ano na to všichni oděnci hleděli i konšelé. Dostav pak je Hus do kaple své, pochoval je tam s takovou nábožností, že potom protivníci jeho kaple Betlémské úsměškem „u tří svatých“ spílali. Potřebí bylo několik dní a velmi opatrné mírnosti od úřadů, aby bouřlivé pohnutí lidu obecného se zase utišilo. Konšelé od té doby zdrželi se vší přísnosti, ano dali vyhnati na svobodu i bezděky všecky ty, kteří zjímáni byvše v posledním rozbroji, nadali se také tak slavného mučednictví. Avšak i ve vzdělanějších a výše postavených třídách lidu pozorovati bylo delší čas náramné kvašení myslí. Král Václav, když uslyšel o událostech pražských, dal se unésti prudkostí hněvu; „nepostačí-li domácí katané ku potlačení vzpoury, že jich dá přivésti z ciziny s dostatek,“ tak mluvil. Ale to bylo jen okamžité vzplanutí náruživosti; když nejen většina rad a milců, nýbrž i manželka jeho sama, byli Husovi přátelé a ctitelé, nebylo ani velikého namáhání potřebí, aby přivedli jej ke smyslům mírnějším. Následovala mnohá vyjednávání mezi Prahou a Žebrákem, o kterých nestává zpráv určitých. Jednou srocen byl Hus s osmi protivníky svými před radu královu na Žebrák. Tu když ho vinili, že nepodal článků svých písemně děkanovi theologickému, jakkoli o to často napomínán jsa, odpověděl, že neučiv nikdy potají, ale vždy veřejně, nemohl stíhán býti, jakoby učení své ukrývati chtěl; že však hotov byl podati články své i písemně, ,budou-li protivníci jeho, jež jej z kacířství vinili, chtíti se zavázati k dostatečnému průvodu žaloby své, a to pod pokutou odvetu (poena talionis), totiž před upálením, jaké na kacíře slušeno. Zaražení nad návrhem takovým doktorové odpověděli po krátké poradě, že chtěli vydati k tomu jednoho ze sebe; když ale Hus na tom stál, že nepřátelé jeho, užívajíce ruky společné v obviňování, měli také v pokutě nevytrhovati se z ní, králova rada učinila hádce té konec napomínáním jalovým, aby hleděli srovnati se mezi sebou v pokoji. Nicméně k rozkazu královu prohlášena jest na radnici staroměstské v Praze dne 16. července zápověď u čení Wiklefova podle návrhu fakulty theologické, ačkoli tuším naprázdno, ano skutku toho ve všeobecném rozčilení málo si všímáno. (DĚJINY NÁRODU ČESKÉHO DĚJINY NÁRODU ČESKÉHOV ČECHÁCH A V MORAVĚ , DÍL TŘETÍ , OD ROKU 1403 AŽ DO ROKU 1439 , FRANTIŠEK PALACKÝ, DĚJINY ČESKÉ , KNIHA JEDENÁCTÁ Husitství pod králem Václavem (od r. 1403 do r. 1419), ČLÁNEK PRVNÍ , Počátky nepokojů církevních v Čechách - R. 1403. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články od (Skóre: 1) Vložil: sampalini v Pátek, 10. březen 2017 @ 09:43:49 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jednání na Žebráce následovalo v době odporu proti odpustkové bule iisánského papeže Jana XXIII. a po popravě tří mladých řemesníkl; tato událost bývá pokládána vedle pozdější novoměstdké degenestrace vykládána jako počátek husitské revoluce Citát: Mezitím ale udaly se v Praze téhož dne (10. července) zjevy povážlivé. Když kazatelé někteří, schvalujíce a velebíce odpustky, kázali prý, „že papež jest bůh zemský a může komu chce dáti odpuštění hříchův i muk, a že má mečem železným bojovati, jako král světský“, našli se mezi posluchači i takoví, kteří veřejně a nahlas odmlouvali, že to byla nepravda. Staloť se to současně v třech kostelích, na hradě pražském, u Týna i v klášteře sv. Jakuba, od osob z lidu obecného ještě mladých, jejichž jména byla Martin, Jan a Stašek. Byvše mladíci ti pro takové rušení pořádku a pokoje zjímáni a do šatlavy staroměstské uvrženi, nedali se nakloniti ani k pokání, ani k odvolání. Konšelé tedy odsoudili je co veřejné buřiče k smrti a chtějíce příkladem trestu jejich odstrašiti lid, nazítří v pondělí dne 11. července dali svolati velikou obec, aby přítomna byla stínání jejich. Uslyšev to Hus, šel s mistry mnohými do radnice, doprovázen asi dvěma tisíci studentů, a po dlouhém namáhání teprv puštěn byv před konšely, prosil je, aby ušetřili mladíků, an jsa původem viny jejich, sám prý ji na se vzíti a za ně trpěti chtěl. Poněvadž ale mezitím po celém městě veliký nastal nepokoj, konšelé uznávajíce potřebu, aby uchlácholí bouři v lidu každým okamžením rostoucí, dávali dobré řeči mistrovi a prosili ho, aby nejen sám šel pokojně domů, ale také jiné aby k pokoji a k rozejití se napomenul. O několik hodin později ale, když již lidé se porozešli, přikázáno neprodlené vykonání nálezu smrti. Tři ti mládenci tedy vyvedeni jsou u velké těsni oděnců německých z radnice přes náměstí sv. Havla k příkopům, majíce na popravišti novoměstském stínáni býti. Ale dříve nežli průvod se tam dostati mohl, vzrostl sběh a dav lidu se všech stran tak náramně, že chtějíce páni předejíti náhodu snad nemilou, kázali postínati mládence hned u vchodu s můstku na příkopy. Bylať to první krev prolitá v příčině husitství. Přítomní však v tom davu neměli úmyslu protiviti se právu; ano, když biřic volal, „kdoby se téhož dopustil, že by se jemu mělo též státi,“ mnozí odmlouvajíce na místě, že též i činiti i trpěti hotovi byli, dali se zjímati bez odporu. Jedna paní přinesla tři prostěradla bílá, aby mrtvá těla jimi přikryta byla. Ihned přichvátal M. Jan z Jičína s hojným zástupem mistrův, a vzav těla, začal velikým hlasem zpívati: „lsti šunt sancti,“ jak o svatých mučednících se zpívává, i nesl mučedníky své směle, radostně a hlavně do Betléma, ano na to všichni oděnci hleděli i konšelé. Dostav pak je Hus do kaple své, pochoval je tam s takovou nábožností, že potom protivníci jeho kaple Betlémské úsměškem „u tří svatých“ spílali. Potřebí bylo několik dní a velmi opatrné mírnosti od úřadů, aby bouřlivé pohnutí lidu obecného se zase utišilo. Konšelé od té doby zdrželi se vší přísnosti, ano dali vyhnati na svobodu i bezděky všecky ty, kteří zjímáni byvše v posledním rozbroji, nadali se také tak slavného mučednictví. Avšak i ve vzdělanějších a výše postavených třídách lidu pozorovati bylo delší čas náramné kvašení myslí. Král Václav, když uslyšel o událostech pražských, dal se unésti prudkostí hněvu; „nepostačí-li domácí katané ku potlačení vzpoury, že jich dá přivésti z ciziny s dostatek,“ tak mluvil. Ale to bylo jen okamžité vzplanutí náruživosti; když nejen většina rad a milců, nýbrž i manželka jeho sama, byli Husovi přátelé a ctitelé, nebylo ani velikého namáhání potřebí, aby přivedli jej ke smyslům mírnějším. Následovala mnohá vyjednávání mezi Prahou a Žebrákem, o kterých nestává zpráv určitých. Jednou srocen byl Hus s osmi protivníky svými před radu královu na Žebrák. Tu když ho vinili, že nepodal článků svých písemně děkanovi theologickému, jakkoli o to často napomínán jsa, odpověděl, že neučiv nikdy potají, ale vždy veřejně, nemohl stíhán býti, jakoby učení své ukrývati chtěl; že však hotov byl podati články své i písemně, ,budou-li protivníci jeho, jež jej z kacířství vinili, chtíti se zavázati k dostatečnému průvodu žaloby své, a to pod pokutou odvetu (poena talionis), totiž před upálením, jaké na kacíře slušeno. Zaražení nad návrhem takovým doktorové odpověděli po krátké poradě, že chtěli vydati k tomu jednoho ze sebe; když ale Hus na tom stál, že nepřátelé jeho, užívajíce ruky společné v obviňování, měli také v pokutě nevytrhovati se z ní, králova rada učinila hádce té konec napomínáním jalovým, aby hleděli srovnati se mezi sebou v pokoji. Nicméně k rozkazu královu prohlášena jest na radnici staroměstské v Praze dne 16. července zápověď u čení Wiklefova podle návrhu fakulty theologické, ačkoli tuším naprázdno, ano skutku toho ve všeobecném rozčilení málo si všímáno. (DĚJINY NÁRODU ČESKÉHO DĚJINY NÁRODU ČESKÉHOV ČECHÁCH A V MORAVĚ , DÍL TŘETÍ , OD ROKU 1403 AŽ DO ROKU 1439 , FRANTIŠEK PALACKÝ, DĚJINY ČESKÉ , KNIHA JEDENÁCTÁ Husitství pod králem Václavem (od r. 1403 do r. 1419), ČLÁNEK PRVNÍ , Počátky nepokojů církevních v Čechách - R. 1403.,
Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě / František Palacký ; uspořádal Rudolf Tschorn Vydání Jubilejní vyd., [u L. Mazáče 4. vyd.] Nakl. údaje V Praze : L. Mazáč, 1936-1938 v digitální podobě ( stran 711), atr, 90. www.dgibook.cz
|
]
|
|
Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jana Husa - 1. část, 1 až 1 (Skóre: 1) Vložil: martino v Úterý, 11. březen 2014 @ 20:54:17 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | ssns"Hus nebyl pro koncil nějakou vedlejší záležitostí. Oni to s ním docela probírali..."
Kostnický koncil trval 4 roky.
Veřejné slyšení Husa bylo tři dny 5,7 a 8 června 1415 v jídelně
františkánského kláštera. Protože Hus neodvolal žádného článku, dostal měsíc na
rozmyšlenou. I když podle dokladů zpřístupněných ve 20. století ve svých
rozhovorech s dominikánem Janem Falkenbergem , Hus projevil zájem odvolat,ale
neučinil tak. Dne 6.července byl koncilem prohlášen za kacíře a odevzdán radě
Kostnice, která podle platného říšského zákona nechala Husa upálit a jeho popel
byl vhozen do Rýna.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Kostnický koncil - skutečné články odsuzující Jana Husa - 1. část, 1 (Skóre: 1) Vložil: ssns v Středa, 12. březen 2014 @ 17:53:15 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Martino, především je nutné porovnávat počet zasedání a ne délku trvání. Na tom koncilu bylo celkem 45 zasedání.
Když jsem si pročítal články obžaloby a pak i ty odsuzující články, mám z toho prostě pocit, že ti, co se na koncilu sešli, brali tu věc celkem vážně. Hus byl docela spojený případ s Wicklefem - třeba se tam probírala otázka remanence. Jsem opravdu přesvědčen, že koncilní "otcové" věděli, o čem mluví, že nebylo jejich snahou prostě se Husa rychle zbavit (odvolá - klášter, neodvolá - hranice). I když nesouhlasím s tím, aby byl někdo popraven kvůli svým názorům, byl ten proces legální a paradoxně celkem spravedlivý. V případech, kde Hus ukázal, že něco nehlásal, stáhli ten článek. S Husem je navíc problém, že docela lavíroval. Chvilku tvrdil, že něco neučil, pak že ano, ale špatně to vykládají, a pak že to zase učil. Navíc ty skutečné nauky ukazují, že Husova teologie by byla heretická i pro drtivou většinu dnešních nekatolíků. A oni nic nevytrhávali z kontextu jeho děl. Je docela rozšířený mýtus, že Hus leccos neodvolal s tím, že nemůže odvolat to, co neučil. Jenže jak těch 39 tak těch 30 článků dokazuje, že vše, za co byl odsouzen, učil. A nešlo o to, že by někdo tvrdil, že něco od něj slyšel - jsou to všechno věci z jeho děl. |
]
|
|
|
|