|
Právě je 535 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116886977 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Něco pro Pavla: Je vytržení jen produktem mozku?
Vloženo Středa, 26. červen 2002 @ 11:23:07 CEST Vložil: Spuntik |
Něco pro Pavla: Je vytržení jen produktem mozku?
Tak to je něco pro našeho uživatele Pavla. Jaký máš na to jako vědec názor?
Jsou náboženské zážitky jen vedlejším účinkem
chemie mozku?
Vědci ve Philadelphii se zabývají zkoumáním oblastí mozku, které jsou
aktivovány během meditace. Lékaři na univerzitě v San Diegu a v Severní
Karolíně studují, jak mohou epilepsie a jisté halucinogenní drogy vyvolávat
náboženská zjevení. V Kanadě neurovědci používají speciálně upravené
přílby, které vyvolávají "duchovní" zážitky u světských lidí.
Tato práce je součástí snahy vědců po celém světě lépe porozumět náboženským
prožitkům, změřit je nebo dokonce reprodukovat.
Pomocí účinné mozkové zobrazovací techniky vědci zkoumají to, co
mystikové nazývají nirvána a co křesťané popisují jako stav boží
milosti. Vědci se ptají, zda je možno vysvětlit spiritualitu ve smyslu
neuronových sítí, neurotransmiterů a chemie mozku.
Co vytváří ten transcendentální pocit jednoty s vesmírem? Výzkumníci
naznačují, že by to mohla být snížená aktivita v temenním mozkovém
laloku, která pomáhá při regulaci fyzické orientace a vnímání vlastního
já.
Jakým způsobem vzbuzuje náboženství božské pocity lásky a soucitu? Snad
je to díky změnám v předním laloku způsobeným zvýšeným soustředěním
během meditace.
Proč mají mnozí lidé hluboký dojem, že náboženství změnilo jejich život?
Snad na základě duchovních praktik aktivují spánkový lalok, který dává
zážitkům osobní význam.
"Mozek je nastaven takovým způsobem, aby měl duchovní zážitky a náboženské
prožitky," říká Andrew Newberg, philadelphský vědec, který
napsal knihu "Proč Bůh neodejde". "Pokud nedojde k zásadní
změně v mozku, náboženství a spiritualita tady zůstanou ještě hodně
dlouho," říká. "Mozek je předurčen k tomu, aby měl tyto
prožitky, a proto tolik lidí věří v Boha," dodává.
Tyto studie mohou dosahovat nejodvážnější hranice ve výzkumu mozku. Ale v
závislosti na naší náboženské víře to také může být poslední kapka.
Neboť zatímco Newberg a další vědci tvrdí, že se snaží překlenout
propast mezi vědou a náboženstvím, mnozí věřící jsou uraženi představou,
že Bůh je výtvorem lidského mozku a ne naopak.
"Posiluje to ateistické předpoklady a díky tomu vypadá náboženství
zbytečné," říká Nancey Murphy, profesor křesťanské
filozofie na Fullerově teologickém semináři v Pasadeně v Kalifornii. "Můžete-li
vysvětlit náboženské zážitky čistě jako jev v mozku, nepotřebujete předpoklad
existence Boha."
Někteří vědci si pospíšili s tvrzením, že tento výzkum dokazuje, že
neexistuje nic takového jako Bůh. Ale mnozí jiní namítají, že jsou sami nábožensky
založení a že se jen snaží pochopit, jak naše mysl vytváří pocit
duc*****. Newberg, jenž byl díky své knize a některým nedávným
experimentům, které vedl spolu s Eugenem D'Aquilim na univerzitě v
Pasadeně v Pensylvánii, katapultován do středu neurovědecko-náboženské
debaty, říká, že má vlastní smysl pro spiritualitu, ačkoli odmítl uvést,
zda věří v Boha, protože jakákoli odpověď by vedla lidi k tomu, aby
zpochybňovali jeho jednání.
"Opravdu se nesnažím využít vědu k tomu, abych dokázal, že Bůh
existuje nebo jeho existenci vyvrátil," říká. Newbergův experiment
vycházel ze snímkování mozku osob provádějících meditaci tibetského
buddhismu, zatímco seděli pohrouženi v kontemplaci. Poskytl jim čas, aby se
dostali do hlubokého meditačního transu a poté jim dal injekci s radioaktivním
barvivem. Vzorce zbytků barviva v mozku byly později převedeny na obrazy.
Newberg zjistil, že určité oblasti mozku byly během hluboké meditace změněny.
Jak se dalo očekávat, byly to oblasti v přední části mozku, které se využívají
při soustředění. Zjistil však také sníženou aktivitu v temenním laloku,
jedné části mozku, která napomáhá při orientaci v trojrozměrném
prostoru.
"Když mají lidé duchovní zážitky, mají pocit, že dosáhli jednoty
se světem a ztratili pocit vlastního já," říká. "Myslíme
si, že je to způsobeno tím, co se odehrává v té oblasti - jestliže tuto
oblast zablokujete, ztratíte onu hranici mezi vlastním já a zbytkem světa.
Když to budete dělat, skončíte nakonec ve stavu sjednocení se vším."
Jiní neurovědci na univerzitě v kalifornském San Diegu, studují, proč se
zdá, že náboženské zážitky jsou u některých pacientů doprovodným
jevem epileptických záchvatů. Psychiatr Roy Mathew studuje na Dukeově
univerzitě v Severní Karolíně halucinogenní drogy, které mohou vyvolávat
mystické zážitky a které jsou již dlouhou dobu využívány v jistých náboženských
tradicích. Je možné, že by záblesk moudrosti, který se objevil u Siddhárthy
Gautámy - Buddhy - nebyl ničím více než zklidněním aktivity jeho temenního
mozkového laloku? Je možné, že hlasy, které slyšeli Mojžíš a Mohammed
na odlehlých vrcholcích hor, byly jen shlukem vystřelujících neuronů -
iluzí?
Je možné, že Ježíšovy konverzace s Bohem byly jen psychickým klamem?
Newberg nezachází až tak daleko, ale jiní zastánci nové vědy o mozku ano.
Michael Persinger, profesor neurovědy na Univerzitě v Sudbury v
Ontariu, prováděl experimenty, při kterých byla na zařízení v podobě přílby
připevněna sada magnetů. Persinger vytváří slabé elektromagnetické
pole kolem lebky dobrovolníků. "Čtyři z pěti," říká, "oznámili,
že měli mystické zážitky, pocit, že za nimi nebo poblíž nich stojí nějaká
cítící bytost nebo entita. Někteří z nich plakali, někteří měli pocit,
že se jich dotkl Bůh, jiné ovládl pocit strachu a hovořili o démonech a zlých
duších."
"To se děje v laboratoři," říká Persinger. "Ti lidé
vědí, že jsou v laboratoři. Dokážete si představit, co by se stalo, kdyby
se jim to přihodilo pozdě v noci v kostelní lavici nebo v mešitě či
synagoze?"
Persinger říká, že jeho výzkum prokázal, že "náboženství je záležitostí
mozku, pouze mozku, a má málo co do činění s tím, co je tam venku."
Ti, kteří věří, že tato nová věda vyvrací existenci Boha, říkají, že
nastavují společnosti zrcadlo o ničivé síle náboženství. Říkají, že
náboženské války, fanatismus a netolerance pramení z dogmatických věr.
"Ale náboženství je více než to," říká John Haught,
profesor teologie na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu. "Je v něm
zahrnuta i odevzdanost, utrpení a boj - není to jen blaženost ve stavu
meditace. Zahrnuje také okamžiky, kdy máte pocit, že vás Bůh
opustil."
Věřící namítají, že víra je něčím mnohem více než jen souhrnem
aktivity částí jejich mozku: "Mozek je hardware umožňující prožívat
náboženství," říká Daniel Batson, psycholog na Kansaské
univerzitě. "Tvrdit, že mozek vytváří náboženství, je jako říkat,
že piano vytváří hudbu."
podle článku Shankara Vedantama
Shankar Vedantam vystudoval žurnalistiku na
Stanfordově univerzitě a elektroniku na Univerzitě Bangelore v Indii. Je členem
Asociace novinářů jižní Asie SAJA (South Asian Journalist Association).
Zdroj: NATURA
|
Re: Něco pro Pavla: Je vytržení jen produktem mozku? (Skóre: 1) Vložil: peek (peek@quick.cz) v Pátek, 28. červen 2002 @ 13:44:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Souhlas, ale jen s poslední větou :))
To přece nemůžou myslet vážně - usuzovat z toho, že dovedeme vyvolat jisté vzruchy v příslušné oblasti mozku, že neexistuje vnější podnět. To je stejné, jako bychom se experimentálně "napíchli" na zrakový nerv, umělými impulzy vyvolali obraz např. stromu a v důsledku toho tvrdili, že strom objektivně neexistuje, je to jen vjem uvnitř našeho mozku. |
|
|
Re: Něco pro Pavla: Je vytržení jen produktem mozku? (Skóre: 1) Vložil: Pavel (pavel@granosalis.cz) v Pátek, 05. červenec 2002 @ 00:03:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Tak to je něco pro našeho uživatele Pavla. Jaký máš na to jako vědec názor?
Bud zdráv Spuntiku, díky za článek. Jeho obsah mne samozřejmě také zaujal, i když pro tuhle oblast zrovna expert nejsem. A nejsem ani vědec, to jsi mne přecenil, byť mám k vědě velmi blízko z hlediska svojí pracovní náplně.
Jsou náboženské zážitky jen vedlejším účinkem chemie mozku?
Byl tu taky jeden článek od Zeframa(?) o tom, co je to vlastně "duše". Asi bude lepší se nejdříve zabývat tímhle tématem, tady a teď to vezmu jenom trapem.
Vědci ve Philadelphii se zabývají zkoumáním oblastí mozku, které jsou aktivovány během meditace. Lékaři na univerzitě v San Diegu a v Severní Karolíně studují, jak mohou epilepsie a jisté halucinogenní drogy vyvolávat náboženská zjevení. V Kanadě neurovědci používají speciálně upravené přílby, které vyvolávají "duchovní" zážitky u světských lidí.
Tato práce je součástí snahy vědců po celém světě lépe porozumět náboženským prožitkům, změřit je nebo dokonce reprodukovat.
Vědci se tím samozřejmě také zabývají a to převážně z praktických důvodů, hlavním cílem zde vždy bylo usnadnit život lidem všelijak postiženým - hluchým, slepým, zraněným ... V některých případech se jim to obdivuhodně daří ...
Pomocí účinné mozkové zobrazovací techniky vědci zkoumají to, co mystikové nazývají nirvána a co křesťané popisují jako stav boží milosti. Vědci se ptají, zda je možno vysvětlit spiritualitu ve smyslu neuronových sítí, neurotransmiterů a chemie mozku.
To je samozřejmě další velmi zajímavá oblast bádání. Je to odvěká touha se napojit na lidský mozek pomocí nějakého přístroje. Kdo někdy četl nějakou tu science fiction, ví, o čem je řeč. A i tady je hlavní motivací snaha o pomoc lidem všelijak postiženým ..
Pak jsou tady všelijaké ty detektory lži a pod., což jsou přístroje, které reagují na se*****ární projevy naší mozkové aktivity, jako je vlhnutí kůže , napěťové potenciály a pod..
A bezpochyby i takové stavy, jako je stav vytržení či "tranzu" nějaké takové projevy nesou ssebou ...
Co vytváří ten transcendentální pocit jednoty s vesmírem? Výzkumníci naznačují, že by to mohla být snížená aktivita v temenním mozkovém laloku, která pomáhá při regulaci fyzické orientace a vnímání vlastního já.
Jakým způsobem vzbuzuje náboženství božské pocity lásky a soucitu? Snad je to díky změnám v předním laloku způsobeným zvýšeným soustředěním během meditace.
Proč mají mnozí lidé hluboký dojem, že náboženství změnilo jejich život? Snad na základě duchovních praktik aktivují spánkový lalok, který dává zážitkům osobní význam.
Něco na tom být může, něco jsou samozřejmě i spekulace.
"Mozek je nastaven takovým způsobem, aby měl duchovní zážitky a náboženské prožitky," říká Andrew Newberg, philadelphský vědec, který napsal knihu "Proč Bůh neodejde". "Pokud nedojde k zásadní změně v mozku, náboženství a spiritualita tady zůstanou ještě hodně dlouho," říká. "Mozek je předurčen k tomu, aby měl tyto prožitky, a proto tolik lidí věří v Boha," dodává.
To jsou právě ty spekulace, na druhou stranu náš mozek byl vytvořen s určitým cílem a to i tak, abychom dokázali hledat a následovat našeho Boha - Stvořitele ...
Tyto studie mohou dosahovat nejodvážnější hranice ve výzkumu mozku. Ale v závislosti na naší náboženské víře to také může být poslední kapka. Neboť zatímco Newberg a další vědci tvrdí, že se snaží překlenout propast mezi vědou a náboženstvím, mnozí věřící jsou uraženi představou, že Bůh je výtvorem lidského mozku a ne naopak.
Bůh - Stvořitel nás posadil do pěkné louže a řekl starejte se, snažte se a hledejte mne ... Věřící se tedy nemají proč urážet, každý hledá tak, jak umí. Myšlenka, že Bůh je veskrze lidská idea není rozhodně nijak nová. A my , kteří jsme přesvědčeni o opaku, ji zatím neumíme ničím vyvrátit . My si přeci Boha také jenom představujeme, Bůh se nám nezjevuje, nemá to zapotřebí, to je můj názor .... Ti, kteří tvrdí, že s ním dnes a denně hovoří, mne o tom zatím ničím nepřesvědčili ...
"Posiluje to ateistické předpoklady a díky tomu vypadá náboženství zbytečné," říká Nancey Murphy, profesor křesťanské filozofie na Fullerově teologickém semináři v Pasadeně v Kalifornii. "Můžete-li vysvětlit náboženské zážitky čistě jako jev v mozku, nepotřebujete předpoklad existence Boha."
Souhlas, na "náboženské" zážitky, tak , jak je mnozí prezentují a zpeněžují, skutečně žádného Boha nepotřebujete ...
Někteří vědci si pospíšili s tvrzením, že tento výzkum dokazuje, že neexistuje nic takového jako Bůh. Ale mnozí jiní namítají, že jsou sami nábožensky založení a že se jen snaží pochopit, jak naše mysl vytváří pocit duc*****. Newberg, jenž byl díky své knize a některým nedávným experimentům, které vedl spolu s Eugenem D'Aquilim na univerzitě v Pasadeně v Pensylvánii, katapultován do středu neurovědecko-náboženské debaty, říká, že má vlastní smysl pro spiritualitu, ačkoli odmítl uvést, zda věří v Boha, protože jakákoli odpověď by vedla lidi k tomu, aby zpochybňovali jeho jednání.
Tento výzkum samozřejmě zatím nic nedokázal a pan Newberg dělá dobře, že bádá a zbytečně nemluví ...
"Opravdu se nesnažím využít vědu k tomu, abych dokázal, že Bůh existuje nebo jeho existenci vyvrátil," říká. Newbergův experiment vycházel ze snímkování mozku osob provádějících meditaci tibetského buddhismu, zatímco seděli pohrouženi v kontemplaci. Poskytl jim čas, aby se dostali do hlubokého meditačního transu a poté jim dal injekci s radioaktivním barvivem.
Tak tohle je celkem běžná metoda pro vyšetření mozku, myslím, že se jí říká scintigrafie. Pro zdravého člověka je ovšem vzhledem k radioaktivnímu barvivu nevhodná a riziková. Používá se na indikaci nádorových onemocnění mozku.
Vzorce zbytků barviva v mozku byly později převedeny na obrazy.
Newberg zjistil, že určité oblasti mozku byly během hluboké meditace změněny. Jak se dalo očekávat, byly to oblasti v přední části mozku, které se využívají při soustředění. Zjistil však také sníženou aktivitu v temenním laloku, jedné části mozku, která napomáhá při orientaci v trojrozměrném prostoru.
Nezjistil tedy nic moc. Meditace je svým způsobem velmi aktivní duchovní a mozková činnost, duševní cvičení, a je dost pravděpodobné, že stav mozku z hlediska jeho činnosti a výkonu při ní bude jiný než třeba při fyzické práci.
"Když mají lidé duchovní zážitky, mají pocit, že dosáhli jednoty se světem a ztratili pocit vlastního já," říká. "Myslíme si, že je to způsobeno tím, co se odehrává v té oblasti - jestliže tuto oblast zablokujete, ztratíte onu hranici mezi vlastním já a zbytkem světa. Když to budete dělat, skončíte nakonec ve stavu sjednocení se vším."
Dostanete-li se do "tranzu" neboli když zhypnotizujete sami sebe, dostanete se do stavu blízkému spánku a snovému stavu, a začnete snít. A sny nejsou, jak víme, jen ryze pasivní záležitost, částečně dokážeme ovlivňovat jejich průběh. Pak se nám zdá i to , co si právě přejeme ....
Jiní neurovědci na univerzitě v kalifornském San Diegu, studují, proč se zdá, že náboženské zážitky jsou u některých pacientů doprovodným jevem epileptických záchvatů. Psychiatr Roy Mathew studuje na Dukeově univerzitě v Severní Karolíně halucinogenní drogy, které mohou vyvolávat mystické zážitky a které jsou již dlouhou dobu využívány v jistých náboženských tradicích. Je možné, že by záblesk moudrosti, který se objevil u Siddhárthy Gautámy - Buddhy - nebyl ničím více než zklidněním aktivity jeho temenního mozkového laloku? Je možné, že hlasy, které slyšeli Mojžíš a Mohammed na odlehlých vrcholcích hor, byly jen shlukem vystřelujících neuronů - iluzí?
Je možné, že Ježíšovy konverzace s Bohem byly jen psychickým klamem?
Je to samozřejmě možné a proto by všichni věrozvěsti těch pravých a jediných věr měli být zdrženlivější ve své horlivosti zdrženlivější ...
Newberg nezachází až tak daleko, ale jiní zastánci nové vědy o mozku ano. Michael Persinger, profesor neurovědy na Univerzitě v Sudbury v Ontariu, prováděl experimenty, při kterých byla na zařízení v podobě přílby připevněna sada magnetů. Persinger vytváří slabé elektromagnetické pole kolem lebky dobrovolníků. "Čtyři z pěti," říká, "oznámili, že měli mystické zážitky, pocit, že za nimi nebo poblíž nich stojí nějaká cítící bytost nebo entita. Někteří z nich plakali, někteří měli pocit, že se jich dotkl Bůh, jiné ovládl pocit strachu a hovořili o démonech a zlých duších."
Jak se říká, "slabší jedinci" si toho i hodně navymýšlejí, zvlášť, když se jim v tom trochu pomůže ...
"To se děje v laboratoři," říká Persinger. "Ti lidé vědí, že jsou v laboratoři. Dokážete si představit, co by se stalo, kdyby se jim to přihodilo pozdě v noci v kostelní lavici nebo v mešitě či synagoze?"
Tam se jim to většinou nestane, protože tam všechno obvykle běží velmi stereotypně a někdy i nudně ...
Persinger říká, že jeho výzkum prokázal, že "náboženství je záležitostí mozku, pouze mozku, a má málo co do činění s tím, co je tam venku."
Náboženství je ve své základní podobě úcta k Stvořiteli a k stvořenému. Tam, kde se z náboženství stává rituál, divadlo a nebo dokonce byznys, má do činění s tím, co je "tam venku" opravdu jen velmi málo ...
Ti, kteří věří, že tato nová věda vyvrací existenci Boha, říkají, že nastavují společnosti zrcadlo o ničivé síle náboženství. Říkají, že náboženské války, fanatismus a netolerance pramení z dogmatických a netolerantních věr.
Souhlas, samozřejmě, mimo jiné a další a podstatnější příčiny.
"Ale náboženství je více než to," říká John Haught, profesor teologie na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu. "Je v něm zahrnuta i odevzdanost, utrpení a boj - není to jen blaženost ve stavu meditace. Zahrnuje také okamžiky, kdy máte pocit, že vás Bůh opustil."
Věřící namítají, že víra je něčím mnohem více než jen souhrnem aktivity částí jejich mozku: "Mozek je hardware umožňující prožívat náboženství," říká Daniel Batson, psycholog na Kansaské univerzitě. "Tvrdit, že mozek vytváří náboženství, je jako říkat, že piano vytváří hudbu."
Srovnaní mozku s pianem je samozřejmě hloupé, zajímavější už vzhledem k pokračujícímu vývoji začíná být srovnání mozku s počítačem. Doba, kdy šachisté poráželi počítače je ta tam, karta se obrací ... Jistěže, dokonalý šachový program vytvořili pro počítač programátoři ... asi tak, jako Bůh pro nás vytvořil mozek ... Není nad čím se pohoršovat a proč být uražen ...
Náš duševní život je umožněn vlastnostmi našeho mozku, na tom se snad shodneme. Víra už je něco, co tuto naši aktivitu přesahuje, v tom smyslu, že je to záležitost kolektivní a komunikativní ( stejně tak jako věda ). A náš mozek se v tom podstatně angažuje. Slovo "hardware" však se pro něj moc nehodí. On zase až tak tvrdý není ...
podle článku Shankara Vedantama
modře okomentoval skorovědec Pavel
Shankar Vedantam vystudoval žurnalistiku na Stanfordově univerzitě a elektroniku na Univerzitě Bangelore v Indii. Je členem Asociace novinářů jižní Asie SAJA (South Asian Journalist Association).
Zdroj: NATURA
|
|
|
|
|