Grano Salis - Petr Vlček : Jedna jediná věta

poslal likvid

Nedávno jsem zažil Boží akci v přímém přenosu. Dokonce jsem se stal ne náhodným aktérem v této věci. Přesněji řečeno, Hospodin si mě použil jako nástroj ve svém vrcholně úžasném představení. Ještě teď cítím tu sílu a přitom jsem pouze vyslovil jednu jedinou krátkou větu …

Jel jsem svědčit o Božím království ženě středního věku, která byla léta zabředlá v učení zvaném Budhismus. Protože bydlela přesně na druhém konci Prahy než já, nechal jsem před domem auto a jel raději metrem. Měl jsem pro to hned dva důvody. Zaprvé je to při dnešním dopravním přetížení Hlavního města mnohem rychlejší a zadruhé se člověk lépe soustředí na motlitbu, když pohodlně sedí ve vlaku, než když musí řídit. Mám totiž ve zvyku při těchto cestách volat v motlitbě k Bohu, aby mi dal moudrost jak s hledajícími lidmi mluvit. Ostatně nic jiného mi nezbývá, protože nic lepšího neumím. Ze zkušenosti vím, že je to nakonec to jediné co mohu udělat.

Nebýt Boží moci a toho, že samotný Stvořitel režíruje tyto rozhovory, nikdy bych se na tyto cesty nevydával. Nemělo by to zkrátka smysl ani cenu. Usedl jsem tedy do vagónu , poděkoval Bohu, že mi přidal tento den a začal se modlit. Šlo to ztuha. Přesto, že jsem úpěnlivě a opravdu upřímně prosil o pomoc na této misi, a přesto, že jsem skutečně měl na srdci onu ženu, nedostalo se mi žádné odezvy. Nic. Jakoby dnes měli nahoře zavřeno. Navíc jsem nezažíval obvyklý klid a pohodu. Naopak. Cítil jsem se zoufale, najednou v těžké depresi / i když s těmito věcmi nemívám problémy /, bylo to cosi co jsem neznal. Dokonce jsem se přistihl, jak se přesvědčuji abych to otočil a vrátil se domů. Už dávno jsem tak těžký duchovní boj nemusel vybojovat. Naštěstí z reproduktorů ve vagóně slyším : „příští stanice Luka“. Vystoupil jsem tedy a v tomto zvláštním rozpoložení se vydal na onu návštěvu. Ve chvíli, kdy jsem se ocitl na čerstvém pražském vzduchu se mi v mysli zcela zřetelně mihla věta „ Přiznej se ke mně“. Bylo to jasné , zřetelné a nebylo to ze mne. Po krátkém hledání mezi panelovými domy na sídlišti stojím před bytem oné ženy. Ve chvíli, kdy šahám po zvonku mi znovu v mysli vytanula věta „ Přiznej se ke mně „. V tu chvíli jsem ani zdaleka netušil jak to bude obtížné a co neuvěřitelného to způsobí. Rázem jsem klidnější a nervozita opadá. Paní mě pozvala dál a s vlídným úsměvem posadila do křesla v malém obývacím pokoji. Nenápadně jsem si prohlížel byt a nemohl si nevšimnou velkého množství knih a předmětů s Buddhistickou tématikou. I paní nemluvila hodinu o ničem jiném. Dlouho se mi nestalo, že by někdo tak zapáleně a horlivě hovořil o tom čím žije a co jej naplňuje. První půlhodinu to ještě šlo, se zájmem jsem poslouchal a mohl si doplnit znalosti o tomto náboženství. Navíc paní byla vskutku dobrá vypravěčka a očividně věděla o čem hovoří. Po další půlhodině jsem však pociťoval únavu a opět jsem se přesvědčil, že více jak hodinu v kuse se nedokáži smysluplně soustředit. Naštěstí vyprávění skončilo. Právě jsem přemýšlel jak začít hovor na téma Nebeské království, když se paní zeptala : „A čemu věříte vlastně Vy pane Vlčku ?“ Jako bych v tu chvíli slyšel mocný, ale klidný hlas, až mě to překvapilo. „ Přiznej se ke mně.“ Řekl jsem tedy jedinou jednoduchou větu : „Věřím v Ježíše Krista „ V tu chvíli se odehrálo něco, co neumím popsat a to tak silně, že se paní roztřásla a rozplakala. Bylo zcela jasné, že už nemusím nic dodávat. Ta žena se mi pak v slzách přiznala, že vždy tušila, že křesťanství je to pravé náboženství, ale že měla v sobě těžko vysvětlitelný blok, který ji vždy svazoval a sužoval. Stačilo prý na pár vteřin přemýšlet o Bohu, Bibli, křesťanech a vždy se dostavily nepříjemné pocity a odněkud se vynořila pýcha, která ji zcela nelogicky svazovala. Strávili jsme spolu další hodinu, kdy mi už uvolněná vyprávěla svůj životní příběh a dychtivě se vyptávala na Boží věci. Dodnes jsme v kontaktu a já pevně věřím, že si jí Bůh povede svou cestou. Znovu mi dal můj Stvořitel poznat v jakých situacích On s lidmi pracuje a jaké podivuhodné jsou jeho cesty. Sláva Hospodinu, jedinému pravému Bohu.
Petr Vlček
1.sbor AC Praha

	Hledej
	Je a svátek má Klaudie. Vytvoření registrace