spěte dál . . . 

Hezký den a víkend.

rdf

Ty jsi chytrý člověk, čtu tvé komentáře

Mám hrdost Božího dítěte

Ty máš čí hrdost? 

Svou?

No, Jahve svou slávu nikomu nedá, proto nevím, proč si myslíš, že potřebuje moji obhajobu, když o něm mluvíš neslušně

A já bych se musel opakovat. Co jsem napsal, to jsem napsal. 

Ty nevíš, že jsme jen hliněné nádoby? Bez Boha mrtvé?

A navíc se paradoxně chováš jako komunista, resp. ULTRABOLŠEVIK, když se opovažuješ posuzovat Boha za to, co činí se svým MAJETKEM. 

Vidím, že tak jako bolševici neuznáváš soukromé vlastnictví. Nechtěl bys znárodnit kosmos?

Každému myslícímu člověku rozhodně ne. 

Vy jste nepochopil polemiku???

No nazdar!

rdf

Znesvěcující ohavnost je římskokatolická mše kdy proměňují oplatku v tělo Kristovo a víno v krev a tak Ježíše dnes a denně znovu křižují.

Proto věřím, že satan převlečený za krista usedne ve Vatikánu a bude se prohlašovat Bohem. S chrámem těla Ježíše Krista to nemá co dělat.

rdf

Je Bůh Otcem všech lidí absolutně? Ne, není; je Otcem Božích dětí a to nejsou všichni lidé. 

Je Bůh Otcem hříšníků? NENÍ ! Ve chvíli, kdy byl Syn člověka přibit na kříž a kdy byl učiněn hříchem a stal se zástupcem všech hříšníků, jej Bůh opustil, poněvadž nemohl mít s hříšníkem nic společného, a následovalo Ježíšovo zvolání: „Eloi, Eloi, lema sabachthani?“, což v překladu znamená: ‚Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?‘   

Ale vedle toho nebo spolu s tím byl pořád Synem Božím, kterým být nepřestal, a ten chvilinku předtím, než jako člověk vydechl naposled, zvolal mocným hlasem: „Otče, do Tvých rukou odevzdávám svého ducha.“

Je v tomto takto napsaném nějaký blud? 

Evangelia jsou čtyři a některá slova jsou ve všech, některá ne. Proč Památka Páně je v Pavlovi a synoptických evangeliích, proč není v Janovi? Proč jinde není umývání nohou. 

Protože Jan nepopisoval co se dělo, ale popisoval významy, jeho evangelium je více výkladem než popisem. 

Možná to nezaznamenal, protože věděl, že se Pán modlí Žalm. Protože věděl, že tím výrokem nedefinuje teologický statut, proto to ta slova třeba nezaznamenal.

Jan 17.5:

1. Není pochyb o tom, že Ježíš „existoval“ před začátkem světa. Existoval však doslova jako člověk nebo v Boží předpovědi, „v Boží mysli?“ Jak Kristus, tak společnost jsou v těle Kristově, v Církvi, existovali v Božím předzvědění dříve, než byli naživu. Kristus byl „logos“, „plán“ Boží od začátku, a on se stal tělem teprve tehdy, když byl počat. Je to trojice předsudků, která způsobuje, že lidé čtou skutečnou fyzickou existenci do tohoto verše, spíše než obraznou existenci v Boží mysli. Když 2 Timoteovi 1:9 říká, že každý křesťan dostal milost „před začátkem času, „Nikdo se nepokouší dokázat, že jsme tehdy byli s Bohem skutečně naživu. Každý uznává, že jsme byli „v mysli Boží“, tj. v Boží předpovědi. Totéž platí o Ježíši Kristu. Jeho sláva byla „s Otcem“ předtím, než svět začal, a v Jan 17:5 se modlil, aby se to projevilo.
2. Ježíš se modlil, aby měl slávu předpovězenou Starým zákonem, která byla v mysli Boha Otce, od doby, než svět začal, a konkretizoval se. Trinitáři však učí, že se Ježíš modlil o slávě, kterou měl s Bohem mnoho let před jeho narozením, a tvrdí, že to dokazuje, že měl přístup k mysli a paměti jeho „božské povahy“. Pokud by si však Ježíš jako člověk „vzpomněl“ na slávu s Otcem dříve, než svět začal, věděl by, že je Bůh v každém smyslu. Nikdy by se nepovažoval za „muže“. Pokud věděl, že je Bůh, nemohl by a nemohl být „v pokušení stejně jako my“, protože nic, s čím by se setkal, by pro něj nebylo „skutečným“ pokušením. Neměl strach ani pomyšlení na neúspěch. Neexistuje žádný skutečný smysl, ve kterém by Písmo mohlo ve skutečnosti říci, že byl „stvořen jako jeho bratři ve všech směrech“ (Žd. Heb. 2:17) protože by vůbec nebyl jako my. Písmo dále říká, že Ježíš „rostl“ v poznání a moudrosti. To by ve skutečnosti nebylo pravda, kdyby Kristus měl přístup k nějakému druhu Boží přírody s nekonečným poznáním a moudrostí. Věříme, že Jan 17:5 je skvělým příkladem poezie, které ukazuje potřebu jasného myšlení ohledně doktríny Trojice. Tento verš lze jasně interpretovat způsobem, který je čestný a biblicky zdravý, a ukazuje, že Kristus byl člověk, ale byl v předpovědi Boha jako Boží plán spasení lidstva. Může být také použit způsob, jakým ho Trinitáři používají: k prokázání Trojice. Když se však používá tímto způsobem, odhaluje Krista, se kterým my jako křesťané nemůžeme skutečně ztotožnit. Nemáme božskou povahu, která by nám pomáhala, když jsme v pokušení nebo máme-li potíže nebo nám chybí znalosti nebo moudrost. Bible říká, že Kristus může „soucitit s naší slabostí“, protože byl „pokoušen ve všech směrech, tak jako my“ (Židům 4:15). Tah tohoto verše je velmi přímočarý. Protože Kristus byl přesně takový, jaký jsme, a byl pokoušen ve všech směrech, kterými jsme, může s námi sympatizovat. Pokud by však nebyl „stejně jako my, „Pak s námi nebude schopen sympatizovat. Tvrdíme, že to, že jsme z Krista udělali boha, znemožňuje skutečnou identifikaci s ním.
3. Ježíšova modlitba v Janovi 17 je pro nás jako křesťany skvělým příkladem. Vylil své srdce svému Otci, „jedinému pravému Bohu“ (Jan 17:3), a modlil se, aby se naplnila proroctví Starého zákona o něm.
4. Kristův vztah k Božímu plánu je uveden v poznámkách k Janovi 1:1. Pro více informací o Kristu v předzvědomí Boha, viz poznámka k Janovi 8:58.