|
Právě je 550 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116737724 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Podzámčí volí pankáče ze zámku
Vloženo Pondělí, 21. leden 2013 @ 15:50:26 CET Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Je nebezpečně snadné vytvořit v Česku simulakrum – to je hrozivé
poselství přímé volby prezidenta. Pro mediální konstrukt Schwarzenberg,
vyrobený naší „kulturní frontou“ a naservírovaný publiku a mládeži s
využitím formálních prostředků anarchistické a punkové subkultury,
použil ten výraz poprvé Jan Čulík v Britských listech.
Slovem simulakrum se označuje obraz, který skutečnost nezobrazuje, ale
nahrazuje a snadno může být proměněn ve fetiš. „Je zde vyprázdněn
komunikační kód celé subkultury a absurdně zneužit pro pravý opak toho,
co kdysi symbolizoval… je ukraden přesně tím, co tak bytostně nenáviděl a
proti čemu revoltoval – (establishmentem),“ dodává Dominik Forman.
Přímá volba prezidenta byla od počátku vějička,
nabízená pod heslem: Na stranickou politiku rozhořčený lid si chce sám
zvolit svého prezidenta. Byl to fetiš, který měl lidi smířit s úpadkem
demokracie pod vládou „rozpočtové zodpovědnosti“.
O vznikání a zanikání kolektivních fetišů v politických dějinách
moderního českého národa jsem už mnohokrát psal. Fetiš je ztělesněná
lež, ke které se lze přimknout, abychom vytěsnili nesnesitelnou pravdu.
Tak například po roce 1918 se Karel Čapek a jiní upřímní demokraté
fetišistickým heslem My máme Masaryka! snažili vytěsnit nesnesitelnou
pravdu o malé legitimnosti státu neexistujícího „československého“
národa a také o neschopnosti parlamentu změnit strukturu státu tak, aby
byl státem Němců, Čechů, Slováků i Maďarů; během Pražského jara
fungovala jako fetiš slabá demokracie První republiky; dnes nás fetiš
Jan Palach má smířit s nesnesitelnou lehkostí normalizace a fetiš Mašíni
zase s tím, že československá demokracie se v roce 1948 rozplynula jako
sníh na jarním slunci a velká část „demokratické kulturní obce“ se
začala věnovat oblíbenému národnímu sportu – běhu na pomoc vítězi.
Církevní a státní pohřeb udělal například z Václava Havla, kritika
civilizace samopohybu a aktivního ekumenika až náboženského pankáče,
fetiš, jehož uctívání by nás mělo smířit s rostoucí klerikalizací a
oligarchizací společnosti a státu.
Proliferace fetišů v českých dějinách souvisí s „nesamozřejmostí
národa“, o níž nedávno psal Jiří Pehe v Salonu Práva. Jen málo národů
zakusilo tak obrovskou distanci mezi tím, co historie nabízela a co
obrozující se národ od ní potřeboval, jako Češi.
Naše národní obrození pracovalo se simulakry a fetiši v míře výjimečné,
připomeňme si jen klíčovou roli fetiše husitství, jehož uctívání mělo
kompenzovat „neozbrojený“ způsob, kterým národ usiloval o svou
samostatnost. Nevděčným až nebezpečným úkolem kritického českého
intelektuála bylo nějak tu distanci zmenšovat, donucovat společnost
přijmout větší porci reality, aniž by se národ vylekal, že vlastně nemá
proč se obrozovat.
* * *
Rozlišme mezi logikou zobrazení a logikou simulakra. Zobrazení
odkazuje na něco za obrazem, za co musí být zobrazující odpovědný,
obyčejně tomu říkáme realita. Jedná se ale pouze o naši zkušenost, k níž
každý obraz nastoluje znepokojující vztah, děláme si jej přece proto,
abychom čelili nebezpečí, že nerozeznáme, co je v našich zkušenostech
důležité, že neporozumíme rozporům mezi zkušenostmi vlastními a
zkušenostmi druhých lidí a nebudeme umět vřadit své zkušenosti do dějin
našeho společného světa.
Logika simulakra naproti tomu nezobrazuje naše zkušenosti, nahrazuje
je, a nabízí nám tak možnost uniknout před vždy zraňujícími (někdy
nesnesitelnými) rozpory reality přimknutím se k fetiši. Kampaň Volte
Karla! je typickou ukázkou logiky simulakra, kulturní fronta tu nadbíhá
českému mýtotvornému libidu a traumatizovanému kolektivnímu podvědomí.
Fetišistická logika, všudypřítomná v politických dějinách moderního
českého národa, se v kampani Schwarzenberg for president ukazuje v celé
své nebezpečné energii. Naše „kulturní (a zčásti i akademická) fronta“
volí „knížete Karla“, jehož mediální simulakrum nemá nic společného s
působením Karla Schwarzenberga v českém politickém systému. Funguje jako
fetiš, ve kterém působí podvědomé motivy z oblíbených českých
pohádkových idyl o dobrých „knížecích jasnostech“, přimknutím se k němu
lze slastně popřít rušivou politickou realitu.
Obraz Karla Schwarzenberga v nedávných politických dějinách je obecně
známý. Po krátké spolupráci se Stranou zelených založil s Miroslavem
Kalouskem TOP 09 – už název té strany je simulakrum, slova „tradice,
odpovědnost, prosperita“ jsou dokonale vyprázdněná, kdo a komu například
je odpovědný za současnou krizi finančního systému?
Bankéři občanům poškozeného státu anebo celému lidstvu, jak by
vyžadovala globalizace? Anebo té „vyšší instanci“, kterou Václav Havel
neuměl pojmenovat, ale kterou ctil svým životem?
Úspěch této groteskní
mediální směsky hesel především u umělců a mladých voličů ukázal, že
česká společnost má snížený práh vnímavosti k simulakrům a fetišům.
Proti politice této vlády se protestovalo po větší část minulých dvou
let, dokonce se na Václavské náměstí přes nepřátelství médií sešlo sto
tisíc lidí. Pokusila se také o reformu školství, ta zatím neprošla, v
omezené míře prosadila druhý penzijní pilíř, jejím největším úspěchem
byly církevní restituce. Slovo restituce, invokující nápravu křivd, je
tu jen fetišem, který nás má smířit s politikou postupné klerikalizace
státu.
Považuji pak poslední dva ministry kultury vybrané TOP 09 za nejhorší v
polistopadové éře, jejich jmenování je pro mě příznakem přezíravého
postoje ke kultuře, typického pro tuto vládu. V obraze (ne simulakru)
Karla Schwarzenberga nelze zodpovědnost za tuto antikulturní politiku
škrtnout, přesto ale kulturní fronta „olizuje nohu, která ji kopla“.
Není to typické pro politický aktivismus české kulturní fronty v
nedlouhých dějinách české demokracie? Neudělali takový konstrukt nakonec
i z Havla? Nahradit obraz simulakrem a ten pak povýšit na fetiš
zakrývající zraňující realitu a získat pro něj konsenzus – to je
politický aktivismus naší kulturní fronty. Nemá ale umění simulakra
bořit?
* * *
Fetiše patří ke struktuře lidské existence, nikdo se bez nich neobejde,
ani národy, ani jednotlivci. V českém kontextu ale fetišistická logika
už ohrožuje veřejný prostor v jeho základní funkci, kterou je
demystifikace, odhalování simulaker a obrana zkušenosti.
Snadnost, s níž
bylo simulakrum Schwarzenberg zkonstruováno a proměněno ve fetiš, je
varující. A varující je také spontánní participace významné části
„kulturní obce“ na této akci. Jiří David napsal, že volební kampaň K. S.
mu byla „znechucena stupidním zneužitím grafiky prvního alba Sex
Pistols, v pravý opak toho, co tehdy symbolizovalo, tedy revoltu vůči
establishmentu, britské královně a obecně k vládním garniturám“, a že
odmítá „zapomenout na poslední neschopné ministry kultury, zradu Strany
zelených, kauzu Čunek … (a na to, že) je vše …poppolitický kýč“.
Aktivismus kulturní fronty je v tomto ohledu neetický.
Jaký je hlubinný motiv úspěchu simulakra Schwarzenberg v českém
veřejném prostoru? Myslím, že volič musí volit mezi obrazem zraňující
reality a útěšným simulakrem. Miloš Zeman je kus naší zraňující
historie, víme o jeho zásluhách i deficitech, mně například se nelíbí
jeho postoj k Temelínu, fixace na ekonomický růst pomocí investičních
pobídek a následné podcenění ochrany životního prostředí, bagatelizace
důsledků opoziční smlouvy a mnoho dalšího. Vím ale také, že jeho vláda
byla úspěšná, že zachránila a privatizovala hroutící se banky, hájila
sociální stát atd.
Stejně jako Václav Klaus je Miloš Zeman kusem naší společné historie,
není to simulakrum. Naopak simulakrum Schwarzenberg je totálně podřízeno
logice fetiše, přimknutím se k němu odmítáme realitu, totiž jeho
stranickou politickou angažovanost, která by měla být rozhodujícím
argumentem pro či proti.
Politické dějiny Čechů jsou neúspěšné, to je realita, za necelé století
jsme měli osm států, jestli dobře počítám. Volit „pana knížete“ je
symbolická negace našich dějin, které se nám moc nepovedly, jsme z nich
unaveni, jsme v pokušení zvolit si (alespoň na chvilku) snění o tom, že
jsme ještě poddanými a píšeme ponížené supliky dobrému pánu. V politice
ale platí neúprosně tato zásada: i mizerná realita je lepší než krásný
únik před ní.
* * *
Shrňme naši úvahu. Z kampaně Schwarzenberg for president dělá simulakrum
pečlivé vyškrtnutí toho, že je stranickým kandidátem, předsedou TOP 09,
že jeho zvolení je referendem o politice této vlády. Mediální negace
této reality je postavena na hesle: „V prezidentské volbě nejde o
překonaný šibolet pravice–levice, ale o osobnosti.“
Je to vrchol simulakrové logiky – církevní restituce, privatizace
školství, penzijní reforma jsou jasné příklady pravicové politiky.
Osobnost je v komplexní postprůmyslové společnosti, v níž roste podíl
specializovaného vzdělání na tvorbě zákonů, pouhý fetiš, alespoň v
mírových poměrech. V politice si konkuruje pravice a levice, kdo to
popírá, konstruuje simulakra, ne obraz reality.
Je vždy lepší volit obraz reality, jakkoli zraňující a rozporné, než
simulakrum, které nám ji milosrdně překrývá, neříká se nadarmo „krutá
pravda, luzný klam“. Fetiš se ale vždy nakonec rozplyne a zbude po něm
jen stud.
Volit Zemana znamená přijmout naše dějiny a být na ně rozhořčen; volit
pana knížete, zkonstruovaného „kulturní frontou“, znamená naše dějiny
nahradit simulakrem a mít z toho slast fetišisty.
Přímá volba prezidenta byla od počátku vějička, fetiš, který měl lidi
smířit s úpadkem demokracie pod vládou „rozpočtové zodpovědnosti“
Václav Bělohradský Zdroj: deník Právo 19.1.2013
|
Re: Podzámčí volí pankáče ze zámku (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Úterý, 22. leden 2013 @ 06:48:10 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Nevíte náhodou někdo jak se autor tohoto článku propracoval v daných souvislostech zrovna k punku, jaké myšlenkové pochody ho k tomu dovedly ? Pan prezidenta Havla neuctíváme ale modlíme se za něho a děkujeme Bohu že nám ho dal. Jako dobrého člověka i jako prezidenta. |
Re: Re: Podzámčí volí pankáče ze zámku (Skóre: 1) Vložil: Jan21 v Úterý, 22. leden 2013 @ 08:46:36 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Poutnicku,
když tady zmiňuješ Havla, tolik ho vychvaluješ a posíláš ho rovnou do nebe, tak jak se ti líbí, že měl vřelé styky s příslušníky hudební subkultury typu Plastic People (Frank Zappa) a satanistů Rolling Stones? Tobě se tento styl hudby jako zastánci katolické lidové zbožnosti líbí? Tohle mi nějak nejde dohromady.
Už tady nemluvím o jeho víře v "něco" , což je čirý budhismus stvrzovaný jeho kontakty s dalajlámou a spiritistické pozadí jeho rodiny, což se samozřejmě nějakým způsobem přenáší i do dalších generací, není-li tento hřích vyznán a odpuštěn skrze očistnou moc Ježíšovy krve, což se u Havla asi nestalo. Nebo víš o tom, že ano?
Nevšiml jsem si ani toho, že by mu budoucí pan kardinál Duka nějaké svědectví o Ježíši Kristu vydal (pochybuji o tom, je-li toho vůbec schopen), když s ním byl v osobním kontaktu. Že mu po smrti vystrojil církevní pohřeb a pomodlil se za něj Otčenáš, stačí, že ho rovnou posíláte do nebe? Poskytl mu za života alespoň tu vaši katolickou svátost rozhřešení či posledního pomazání, nebo jak tomu u vás říkáte, jak to učinil na Slovensku arcibiskup Sokol katolíku Husákovi? Nebo to stačí u vás až po smrti?
Havel Husáka na cestě do nebe předstihl, protože Husák je ještě v očistci? Nebo je taky už v nebi? Vysvětli mi to prosím tě, jak to je, mám v tom zmatek. |
]
Re: Re: Re: Podzámčí volí pankáče ze zámku (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Úterý, 22. leden 2013 @ 09:06:51 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Kdybych věřil že je někdo v Nebi tak bych se za něho nemodlil. Řekl bych že v tomto případě jde o nedorozumnění a ze strany některých lidí o záměrnou manipulaci. Vyčítat někomu že se za někoho přimlouvá u Boha a zároveň tvrdit že ho považuje za svatého je zcela absurdní. Stejně jako když se někdo pozastavuje nad tím že máme rádi někoho kdo údajně nepřijal svátosti které sám neuznává. Přitom nám Bůh jasně říká i ukazuje že milovat máme každého, jako sami sebe.
|
]
Re: Re: Re: Re: Podzámčí volí pankáče ze zámku (Skóre: 1) Vložil: Jan21 v Úterý, 22. leden 2013 @ 14:13:09 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Poutnicku, aspoň nelži, co je tohle?
Re: Re: Re: Dejme církvím ještě více peněz! (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Úterý, 18. prosinec 2012 @ 14:35:24 CET (O uživateli | Poslat zprávu)Vždycky si vybavím pana prezidenta Havla a obě jeho ženy, když někdo řekne pravda a láska. Kéž se za nás u Boha přimlouvá. ooooooooo To se může za tebe u Boha přimlouvat agnostik, okultista či budhista Havel? Myslel jsem, že zatím to byla jenom Panenka Maria a všichni svatí. Z toho jsem dedukoval, že Havel musí být svatý a musí být v nebi. Dosud jsem měl o katolické víře trochu lepší mínění. Takhle to máte v katechismu, nebo je to jenom tvé soukromé přání? Ale vidím, že v intencích vaší teologie pro 21. století (New Age) je to možné. Budete se modlit i k dalajlámovi? Ten je snad větší duchovní elita než Havel. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Podzámčí volí pankáče ze zámku (Skóre: 1) Vložil: Jan21 v Čtvrtek, 24. leden 2013 @ 13:20:35 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak pardon, zapomněl jsem, žek dalajlámovi to učitě nepůjde, ten se vám převtělí v někoho jiného a zůstane na zemi. Nebo už budete mít dovoleno modlit se i k lidem (jeho svatosti) na zemi? Nepřevtělil se vám náhodou Havel podle budhismu taky v někoho jiného? Pak by ses k němu taky modlit nemohl. |
]
Re: Re: Podzámčí volí pankáče ze zámku (Skóre: 1) Vložil: Ferra v Úterý, 22. leden 2013 @ 09:34:14 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pan prezidenta Havla neuctíváme ale modlíme se za něho a děkujeme Bohu že nám ho dal. Jako dobrého člověka i jako prezidenta.
Ty žiješ buď v jiném státě, nebo jiném světě, poutnicku. Nebo jste měli na Ruzyni dvojdomek s Veškrnou hrazený z jeho peněz. |
]
Re: Re: Re: Podzámčí volí pankáče ze zámku (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Úterý, 22. leden 2013 @ 11:38:20 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nevím jak jsem k tomuto daru nezaslouženě přišel ale na mne propaganda moc nepůsobí a pokud ano tak spíš opačně. Je to krásný dar. Kromě toho rád pozoruji věci v delším časovém horizontu. Dovedu si například živě představit co budou říkat ti kteří dneska nadávají na pana knížete o panu Zemanovi, pokud bude zvolen. |
]
Re: Re: Podzámčí volí pankáče ze zámku (Skóre: 1) Vložil: informator v Úterý, 22. leden 2013 @ 12:04:28 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nevíte náhodou někdo jak se autor tohoto článku propracoval v daných
souvislostech zrovna k punku, jaké myšlenkové pochody ho k tomu dovedly ?
Z oficiálního kandidátského webu KS: kníže coby punkáč |
]
Re: Re: Podzámčí volí pankáče ze zámku (Skóre: 1) Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Pátek, 25. leden 2013 @ 15:25:07 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Kdyby ten článek byl zveřejněn tady celý, tak by ses to dozvěděl přímo od Václava Bělohradského , cituiji z článku :
**** Jiří David napsal, že volební kampaň K. S. mu byla „znechucena stupidním zneužitím grafiky prvního alba Sex Pistols, v pravý opak toho, co tehdy symbolizovalo, tedy revoltu vůči establishmentu, britské královně a obecně k vládním garniturám", a že odmítá „zapomenout na poslední neschopné ministry kultury, zradu Strany zelených, kauzu Čunek ... (a na to, že) je vše ….poppolitický kýč" **** Jde o tu placku co nosí jeho příznivci na klopě, kde má kníže červené číro jako punková hvězda. Šlo jim o to vyrobit fetiš pro mladé voliče. Jak píše V.Bělohradský už se tento symbol objevil jako revolta vůči britské královně a dnes je využíván k propagaci K.S. |
]
|
|
|
|