poslal krtek
Potřebuje církev nového ministra?
Od roku 1918 mají církve u nás stejné postavení, neexistuje žádná státní oficiální církev. Ovšem to neznamená, že mají i stejnou sílu majetkovou.
Vztah státu a církví byl jedním z velkých témat poznamenávajících politiku první republiky. Ale vyřešen nebyl. Komunistická éra kromě brutálního potlačení církevních aktivit i institucí žádné řešení přinést nechtěla. Po roce 1989 nastal opět normální dialog. Významným příspěvkem prvních let bylo přijetí několika právních norem (Listina základních práv a svobod, zákon z roku 1991 o svobodě náboženské víry a postavení církví, zákony, jimiž bylo převedeno na římskokatolickou církev 172 majetkových souborů). Pro úplnost zmíním okamžité zrušení Státního úřadu pro věci církevní a mnohých směrnic, jejichž jediným cílem bylo faktické svazování činnosti církví.
Tyto akty zaručují jednak širokou náboženskou svobodu, ale zároveň zabraňují státu ovlivňovat dění v církvích včetně toho, že je státu odejmuta možnost jakkoli zasahovat do otázek personálních.
Sami církevní představitelé hodnotili dosaženou míru vnitřní autonomie a míru náboženské svobody jako nejvyšší, jaká kdy byla v naší zemi dosažena. Nezpochybňují, že je přinejmenším na stejné úrovni jako v ostatních demokratických státech, a leckdy na úrovni vyšší. Mohou zřizovat církevní školy, přičemž jejich investiční náklady jsou financovány stejně jako ve školách státních. Stát se finančně podílí prostřednictvím rozpočtů různých ministerstev i na charitativních církevních aktivitách, podporuje financování oprav církevních památek, od roku 1994 působí církve v armádě a ve vězeňství.
Nevyřešenou otázkou zůstává odluka státu a církví. O tomto cíli nikdo z politických subjektů ani z církevních kruhů nepochyboval. Strastiplné však bylo hledání cesty k němu. Například v roce 1994 byla projednávána koncepce, kterou předkládal tehdejší ministr kultury Pavel Tigrid. Vláda ministrovi uložila doplnit koncepci o otázky finanční, o základní modely vztahu státu a církví v jiných zemích a o jejich komparaci. V roce 1995 se jako novum objevil návrh na zavedení církevních bonů, jejichž hodnotu by si občané mohli po zakoupení odečíst od daňového základu. Tato verze byla zamítnuta.
Počátkem roku 1997 vstoupil do řešení této otázky předseda vlády Václav Klaus a vypracoval materiál "Okruhy problémů k diskusi o vztahu státu a církví". Coby "netradiční předkladatel" uvedl, že jeho ambicí je přispět k posunu v řešení některých problémů, souvisejících s cílovým stavem - tedy odlukou státu a církví. V téže době vypracoval ekonomicky orientovaný materiál ministr financí Ivan Kočárník.
ODS od samého počátku hovoří ve svých dokumentech o nezávislém postavení církví. Postupem let procházely kritickým hodnocením různé návrhy týkající se ekonomického zabezpečení církví, otázky řešící jejich registraci a působení ve veřejném sektoru.
Pokud jde o financování církví, a to je jistě nejožehavější problém a zdroj nynější roztržky mezi katolickými představiteli a ministrem kultury Pavlem Dostálem, musí jít o to, aby změna financování vedla k odluce církví od státu. Znamená to zachovat možnost čerpání z veřejných rozpočtů na aktivity ve výchově, vzdělání, sociální a zdravotní sféře. Znamená to postupné utlumování financování náboženské činnosti církví.
Současný stav, kdy církve jsou součástí státního rozpočtu, je charakterizován neadresností mezi občanem-daňovým poplatníkem a užitím peněz pro konkrétní církev. Napravit to lze zavedením církevního příspěvku ve variantě, která platí v Rakousku. Občan sám určí svou příslušnost k církvi a zaplatí církevní příspěvek. Nutné je přechodné období, v němž by se církve na nový model adaptovaly.
Domnívám se, že toto řešení je přehledné a akceptovatelné. Respektuje to, že církve a náboženství jsou důležitou součástí života mnoha spoluobčanů, ale také nezastírá, že jsou zde jiní, jejichž stanovisko je odlišné. Trváme na tom, že stát musí respektovat vnitřní pravidla církví, pokud nejsou v rozporu s jeho právním řádem, a na tom, že církve nemohou participovat na vytváření politiky státu. Situace je církevními hodnostáři zbytečně vyhrocena a převod kompetencí ji nevyřeší.Miroslava Němcová
místopředsedkyně ODS, stínová ministryně kultury
Hospodářské noviny, 12.8.2003